V našem těle probíhá spousta procesů, které zabezpečují, aby zůstalo v neustále měnícím se prostředí našeho organismu v rovnováze (homeostáza). Soubor těchto procesů se nazývá acidobazická rovnováha. Jedná se o rovnováhu kyselých a zásaditých látek v našem organismu. Nejčastější poruchou této rovnováhy je právě překyselení organismu.
Tělo má mnoho způsobů, jak udržet pH krve konstantní, pohybující se okolo hodnoty 7,35 (tzv. fyziologické pH). Tyto způsoby organismus nevyužívá, dokud jsme zdraví. Jsou aktivovány obvykle pouze v průběhu nemoci. Jednou z metod, které tělo používá ke zvýšení pH, je odstraňování vápníku a hořčíku z kostí. Dlouhodobé využívání tohoto způsobu vyrovnání pH krve ovšem vede k dalším nemocem.
Jak můžeme sami zjistit vlastní pH těla?
- Před snídaní 7h – Moč je nejkyselejší v důsledku noční očisty. pH 5,5 – 6,8
- Dopoledne 10h – 2 až 3 hodiny po zásadité snídani je pH kolem 7,4
- Před obědem 12h – Pokles do kyselého pásma, pod pH 6,5
- Odpoledne 16h – pH znovu nejméně 7,4
- Před večeří 18h – pH pod 7
- Pokud je pH dlouhodobě nízké (nižší než 6,7), říká se takovému stavu tzv. acidóza.
- Nepříjemné pocity a příliš nízké pH pod 6,7 způsobuje únavu a podrážděnost.
- Nízké pH je zcela běžné v zemích s vysokou konzumací masa a slazených nápojů.
- Pokud je pH vysoké (dlouhodobě vyšší než 7,5), říká se takovému stavu tzv.alkalóza.
- Hyperaktivita, nepozornost a pocit neklidu při pH vysoko nad 7,5 jsou často mylně zaměňovány za potravinové alergie, syndromy poruch soustředění, úzkosti…
K alkalóze může dojít, pokud příjem chloridů (např. chlorid sodný – sůl) je nízký a naopak příjem alkalických minerálních doplňků je příliš vysoký. To je ovšem spíše výjimečný stav.
Měření pH kapaliny určuje, zda je kapalina kyselá nebo zásaditá, na škále pH, která sahá od hodnoty 0 na straně kyselé po hodnotu 14 na straně zásadité. Při pH 7 se ve vodě koncentrace iontů H+ a OH– rovnají. Látky s hodnotou pH nižší než 7 jsou kyselé, protože obsahují vyšší koncentraci iontů H+. Látky s hodnotou pH vyšší než 7 jsou zásadité (alkalické), protože obsahují vyšší koncentraci iontů OH– než iontů H+. Měřítko pH je logaritmické, takže jednotková změna v hodnotě pH znamená desetinásobnou změnu koncentrace vodíkových iontů.
Jednoduchá chemická reakce: pH = 1/log[H+] = -Iog[H+]
- pH 6 je desetkrát kyselejší než pH 7, pH 5 je stokrát kyselejší než pH 7.
- Čistá (neutrální) voda má pH přibližně 7.
- Pokud se ve vodě rozpustí nějaká kyselina nebo zásada, je hodnota pH vyšší nebo nižší než 7.
- Silně kyselý roztok, například kyselina chlorovodíková, má pH 0.
- Silně alkalický roztok, například hydroxid sodný (louh), má pH 14.
- Naměřené hodnoty pH se tedy pohybují v rozmezí 0 až 14.
Většina vnitřních živých látek (kromě buněčných jader) má pH přibližně 6,8. Krevní plazma a ostatní tekutiny obklopující buňky v těle mají pH v rozmezí 7,2 až 7,45.
Má-li krev hodnotu pH 6,9, může nastat koma a smrt.
Kvůli špatným stravovacím návykům a stresu tělo zpomaluje zažívání, mění teplotu, vyplavuje z kostí vápník či potlačuje funkci slinivky, aby zachovalo odpovídající zásoby alkalických látek a bylo schopno vyrovnávat příval kyselin do organismu.
Naše tělo má však také speciální mechanismus, který udržuje v těle vyvážené pH. Tento mechanismus váže a odstraňuje ionty tak, aby stabilizoval pH v těle.