Vláknina neboli balastní látky. Vlákninu řadíme mezi důležitou část stravy, jelikož nabízí mnoho zdravotních benefitů. Vláknina má hlavně pozitivní důsledky na náš gastrointestinální trakt, kde působí příznivě hlavně na motilitu střevní pasáže. Mnoho autorů řadí vlákninu mezi mikronutrienty, ale jelikož se její doporučený denní příjem pohybuje v řádech desítek gramů, řadíme ji spíše do makronutrientů.

Dělení vlákniny:

Vlákninu můžeme rozdělit na dvě skupiny:

• rozpustná vláknina
• nerozpustná vláknina

Jak už dělení napovídá, hlavní rozdíl je v rozpustnosti, která s sebou nese odlišné pozitivní důsledky na trávicí trakt. Snadný přehled si můžete udělat z tabulky níže.

Popišme si trochu podrobněji funkci rozpustné vlákniny. Ačkoliv název svádí k myšlence, že po požití se vláknina rozpustí jako cukr ve vodě, tak to není tak přesné, protože rozpustností se v tomto případě myslí nabobtnání, respektive vázání vody. Pokud máte zájem vidět, jak taková vláknina funguje v praxi, namočte si přes noc ovesné vločky do vody v poměru 1:2. Druhý den ráno uvidíte výsledek, který určitě nebude připomínat poměr 1:2.

Díky velké afinitě rozpustné vlákniny k roztokům se stává tato balastní položka výživy vhodným pomocníkem při regulaci hladiny cholesterolu a triacylglycerolů v krvi. V trávicím traktu totiž rozpustná vláknina snižuje vstřebávání exogenního cholesterolu (příjem cholesterolu zvenčí). Dále reguluje rychlost absorpce a také množství vstřebávaných sacharidů. V tlustém střevě se stává mimo jiné potravou pro naše střevní bakterie. V neposlední řadě snižuje vstřebávání toxických a nežádoucích látek ze stravy.

Mezi hlavní benefity nerozpustné vlákniny patří snížení tzv. tranzitního času chymu skrze střevní pasáž. Dostatek nerozpustné vlákniny ve stravě zabraňuje vzniku zácp a může se také uplatnit u střevních onemocnění, jako jsou například divertikulóza a zánětlivá střevní onemocnění. Nerozpustná vláknina je důležitým faktorem v prevenci vzniku karcinomu tlustého střeva, jehož vznik může podnítit právě dlouhodobý nedostatek vlákniny ve stravě. Z obecného hlediska je nutné podotknout, že vyvážená racionální strava poskytuje dostatek jak rozpustné, tak i nerozpustné vlákniny.

Výskyt vlákniny

Vláknina je hlavní výsadou flóry, tudíž ji budeme hledat hlavně v potravinách rostlinného původu. Nejvýznamnějšími zdroji vlákniny jsou hlavně luštěniny, ovoce, zelenina, brambory (ve slupce), ořechy a obiloviny ve své naturální podobě, tudíž pokud budete chtít najít vlákninu v bílém pečivu, připravte si mikroskop. Vůbec nejbohatším přirozeným zdrojem vlákniny jsou pšeničné klíčky. Například ovesné vločky jsou některými výrobci o pšeničné klíčky obohacené.

Denní doporučený příjem

Na základě dlouhodobých studií byl určen vhodný denní příjem vlákniny v množství cca 30 g. Dlouhodobě nízké hodnoty mohou být prekurzorem pro vznik civilizačních onemocnění a rizikovým faktorem pro vznik rakoviny tlustého střeva. Nadbytečné hodnoty (kolem 60 g) jsou již spojené s trávicím diskomfortem, respektive zvýšenou flatulencí a sníženým vstřebáváním minerálních látek, které se spolu s vlákninou vážou do nevyužitelných komplexů. Proto ani v tomto případě nelze říct, že čím více, tím lépe.