Vápník je v těle zastoupen ze všech minerálů nejvíce. Vyskytuje se v kostech, zubech a nervech. Jen malé procento lidí ale přijímá dostatečné množství vápníku z potravin, jelikož ho ve využitelné formě obsahují dnešní potraviny málo. Děje se tak z toho důvodu, že procesy, kterými potraviny procházejí (u mléčných výrobků je to homogenizace a pasterizace), snižují procento vápníku v té formě, ve které ho tělo může využít. Proto Doktor.cz doporučuje doplňovat vápník ve formě doplňku stravy. 

Vápník je základní stavební prvek v těle, což znamená například to, že díky němu stojíme vzpřímeně, jelikož posiluje kosti. Toto je ale jen jedna z velkého množství funkcí, které vápník má.

Funkce vápníku v těle

Vápník pomáhá regulovat propustnost buněk, má zásadní význam pro udržení acidobazické rovnováhy v těle a pomáhá při dalších činnostech. Mezi ně patří mužská a ženská hormonální sekrece, buněčné dělení a osmotická rovnováha. Vápník stabilizuje buněčné membrány, uvolňuje svaly a zpomaluje přenos nervových buněk a srdeční frekvenci. Vápník rovněž pomáhá zabraňovat ztrátě tekutin z buněk a z krve.

Vápník tlumí uvolňování hormonů štítné žlázy a zvyšuje inzulínovou sekreci. Zpomaluje sympatický nervový systém. Ten je důležitý pro metabolismus fosforu a tvorbu energie v citrátovém cyklu.

Vápník je rovněž důležitý pro své detoxikační účinky, čímž zabraňuje absorpci olova a kadmia. Dále jsou na něm závislé procesy srážení krve a trávení tuků. Je to zásaditý minerál, který napomáhá udržovat rovnováhu pH v krvi.

Stabilita, tvrdost a fyzičnost jsou vlastnosti vápníku. Při nedostatečném množství se tělo stává slabé a křehké. Pokud je ho příliš, flexibilita těla se snižuje a člověk je méně pohyblivý. Prvky s opačnými vlastnostmi jsou fosfor a sodík, které tělo aktivují. Kdybychom rozdělovali typy lidí podle minerálů, lidé s osobností vápníku by byli zemití, utahaní, pomalí a otupělí. Vykazovali by pomalý pohyb, neotesanost a hrubost. Jejich vývoj by byl pomalý, měli by hluboké city a tendence k duchovnu.

Příznaky nerovnováhy vápníku v těle

Příznaky nedostatku vápníku. Mezi ně může patřit osteoporóza, křivice, špatně se hojící zlomeniny, tvorba zubních kazů a nespavost. Zuby, prsty a další kosti mohou být zdeformované. Držení těla může být špatné a nohy zkřivené. Dalšími příznaky jsou křeče, podrážděnost, hyperkinetická porucha, překyselení, tvorba podlitin, vysoký krevní tlak, útočné nebo únikové chování, rychlé spalování, vysoká hladina olova a kadmia v těle, onemocnění tetanem nebo rakovinou.

Příznaky zanesení vápníkem. Mezi příznaky příliš vysoké hladiny vápníku patří únava, deprese, svalová slabost, bolest, arterioskleróza, artritida, ledvinové a žlučové kameny. Dalšími jsou ostruhy kostí, nepohyblivost, pomalý metabolismus, zácpa a zánět obratlů páteře – spondylitida. Zároveň také tendence stranit se společnosti.    

Nevyužitelný vápník. V mnoha případech vápníku v potravinách se jedná o vápník, který je pro tělo nevyužitelný. To znamená, že je sice přítomný, ale tělo ho nemůže správně využít. Při tomto stavu se projevují příznaky stejné jako při nedostatku, ale také ty upozorňující na přemíru tohoto prvku v těle. 

Vápník a životní cyklus

Děti a mateřské mléko. Kosti kojenců jsou poddajné, stejně jako jejich osobnost. Jak dítě roste a vyvíjí se, tělo potřebuje velké množství vápníku jak pro růst kostí, tak pro vývoj centrálního nervového systému. Nahrazování mateřského mléka kravím, sójovým nebo jinými mléky, nebo dokonce různými čaji, vodou a sladkými nápoji, je nesprávné.    

Mateřské mléko je bohatým zdrojem vápníku a vitamínu D, které pomáhají vytvářet zpevněnou kostru. Je to bezesporu ideální potrava pro děti, což je důvod, proč by děti měly být kojeny do minimálně tří let. Děti by měly být kojeny do té doby, dokud si samy neřeknou, že nechtějí, nebo do zhruba třetího roku věku. Kojení totiž představuje pro dítě nejlepší start do života. Je to tak zásadní poznatek, že si zaslouží zvláštní kapitolu právě z těchto důvodů.

Je smutné, když dítě z různých důvodů nemůže přijímat mateřské mléko. Bylo by báječné, kdyby mohly matky v tomto směru pomoci jedna druhé, mléko totiž nemusí přicházet jen od biologické matky. Stačila by kojná, jejíž zapojení u dětí, které nechtějí mléko od matky, bylo a je běžným zvykem u kmenů, které rozumí tělu více než většina moderních žen.

Kraví mléko a mléčné náhražky. Pasterizované a homogenizované mléko není nejlepším zdrojem vápníku. Zasvěcení lékaři dříve doporučovali pro děti jen čerstvé neupravované kraví mléko od certifikovaného dodavatele. Chovy s touto certifikací prošly přísnou kontrolou a musejí dodržovat přísné hygienické normy. Neupravované mléko je vynikající produkt, i když v dnešní době jsou krávy dost křížené, což je další vadou na kráse, o které bude řeč níže. Produkce neupravovaného mléka je v některých státech zakázaná, i když více kvůli politickým zájmům než kvůli jeho závadnosti. Za těmito rozhodnutími stojí skupiny, které jsou proti tomu, aby lidé vzali život do svých rukou a starali se o sebe podle svých představ.

Pasterizace. Tento škodlivý způsob sterilizace bohužel umožňuje výrobcům prodávat i to mléko, které pochází od nezdravých krav. Pasterizace rovněž umožňuje volnější hygienické předpisy ve velkochovech v ČR. Převařováním mléka se využitelnost vápníku pro tělo ještě o něco sníží. Převařováním se rovněž poškozují proteiny v mléce, což způsobuje, že se mléko hůře tráví.

Měď a pasterizace. Během procesu pasterizace byly a jsou používané měděné válce. Jejich přítomnost při procesu může navýšit množství mědi v mléčných produktech jakými jsou sýry, jogurty, máslo, syrovátka a jiné mléčné produkty. Kozí mléko je méně poškozeno pasterizací, proto je vhodnější, i přesto, že kozy jsou dnes také již dost kříženy, čímž se kvalita jejich mléka snižuje. V týmu Doktor.cz doufáme, že brzy vzroste tendence chovat nekřížené zdravé krávy a kozy. Chovů těchto typů je v České republice pořád nedostatek, i přes zájem o kvalitní neupravované mléko, jelikož nekřížené kozy a krávy dávají bohužel méně mléka, a proto nejsou pro většinu chovatelů ideální.

Homogenizace je další ranou kvalitě mléka. Intenzivní třepání rozbíjí částice tuku tak, aby zůstaly v tekutině namísto přirozeného vyplutí na hladinu. V těle se tyto malé částice ale přímo vstřebávají do krve, a nejsou tak správně stráveny. Blahodárné účinky mléka se tím tedy snižují. 

Limonády a jiné sladké perlivé nápoje. Ty rozhodně musíme zmínit, protože společnosti, které je vyrábějí a propagují coby nápoje na cokoliv – žízeň, nedostatek energie či vitaminu C atd., se zaměřují hlavně na děti, mládež a mladé matky. Z pohledu tým Doktor.cz se jedná o úplně nejhorší typ nápojů pro děti, o dospělých nemluvě, kterým je radno se na obloukem vyhnout.

Rodiče by se měli snažit o to, aby se v prostředí škol a míst, kde se jejich děti pohybují, limonády a jiné slazené nápoje nápoje vůbec neprodávaly. Konzumací těchto nápojů se totiž dramaticky snižuje v těle obsah vápníku, který je klíčový pro zdravý růst dětí.

Níže uvádíme několik důvodů, proč vyřadit z jídelníčku dětí limonády a sladké nápoje:

1) Minimální množství vápníku. Limonády a šťávy obsahují opravdu málo vápníku, i když etikety na obalech často tvrdí opak. Přidaný vápník je většinou velmi nízké kvality. Pomerančový džus větší množství vápníku obsahuje, ale obecně není velmi prospěšný.

2) Ovocné kyseliny e a kyselina fosforečná. Limonády, ale i pomerančový džus například, jsou kyselé potraviny. To znamená, že obsahují ovocné kyseliny a kyselinu fosforečnou, které se do limonád přidávají. Pro tělo je těžké je strávit, ať se na letácích v lékárnách píše cokoliv. Citrusy, grapefruit například, jsou o něco lepší, jelikož obsahují o mnoho méně cukru, což je další škodlivý prvek obsažený v limonádách a šťávách.  

3) Cukrů do sytosti. O cukru je psáno i v dalších kapitolách. Jednoduché sacharidy jsou pro děti velmi škodlivé, pokud ovšem nejsou nakombinovány s jinými prvky např. v mateřském mléce a jiných typech mléka. Jednoduché sacharidy narušují metabolismus vápníku více, než jakýkoliv jiný samostatný činitel.

4) Příliš mnoho tekutin. Dalším problémem je pití nadměrného pití vody, čajů nebo zvláště sojového mléka a dalších ředěných nápojů. Nutriční hustota těchto nápojů je tak nízká, že jich dítě musí vypít příliš mnoho, aby mělo v těle vůbec nějaké živiny. To v konečném důsledku způsobuje žaludeční nevolnost a nadměrný nápor na ledviny a jiné orgány. Je to jeden z dalších problémů, i když menšího rázu, s náhražkami mateřského mléka.

5) Kyselina fosforečná a některé ovocné kyseliny. Kyselina fosforečná, jenž je přidávána do většiny limonád z toho důvodu, aby spotřebitele „nakopla“, se ve střevním traktu váže na vápník a tvoří tak fosforečnan vápenatý. To zabraňuje vápníku, aby se do těla správně vstřebal. Ovocné kyseliny, včetně kyseliny fosforečné, kyseliny jablečné a jiných, mohou způsobit tu samou reakci, i když v menší míře. Proto mají lidé, co konzumují velké množství ovoce, zkažené zuby. Porušení zubní skloviny není ale jediný důsledek působení ovocných kyselin u těchto lidí. Narušena u nich bývá rovněž absorpce vápníku do těla.

Je třeba nezaměňovat nežádoucí účinky ovocných kyselin s jevem, kdy vápník k tomu, aby se vstřebal, potřebuje v žaludku kyselé prostředí. Tou „správnou“ kyselinou je ale kyselina chlorovodíková – HCl. Ta umožňuje vápníku, pokud na něj není navázána jiná látka, aby se se navázal na „nosiče“, většinou aminokyseliny nebo jiné molekuly, a došlo tak k „chelaci“ (vazba minerálu na – obvykle – dvě aminokyseliny). Tento jev usnadňuje snazší absorpci vápníku do těla. Pokud se ale vápník naváže na fosfor, vytvoří nerozpustnou sloučeninu, která se absorbuje ztěžka.

6) Nízký obsah esenciálních mastných kyselin. Jednou z velkých výhod mateřského mléka je obsah mastných kyselin. Mastné kyseliny jsou klíčové pro rozvoj nervového systému u dítěte. Nedostatek mastných kyselin v těle je v mnoha případech příčinou autismu, poruch osobnosti, hyperaktivity a dalších vývojových poruch či problémů s učením. Tyto prvky není snadné získat ze současných potravin. U dětí krmených výhradně sunarem či jinou kojeneckou výživou je zjištěno nízké procento mastných kyselin a jiných živin, které doposud  objeveny nebyly a ještě po několik let zůstanou zahaleny tajemstvím. Výsledek je bohužel stejný i u těch mléčných přípravků, které byly obohaceny vitamíny a jinými živinami.

Tělo pro svůj vývoj potřebuje širokou škálu mastných kyselin, které bohužel dnešní strava obsahuje jen v malém množství. Většina nedostatkových mastných kyselin je však obsažená v rybím oleji.

6) Neznámé přísady. Dalším důvodem, i když zatím skrytým, je to, že v mateřském mléce je přítomno ještě mnoho živin, které budou teprve objeveny.

7) Kofein a jiné chemické látky. Chemické látky jsou přítomny ve všech nápojích s výjimkou bylinných čajů, které se v malých dávkách mohou dětem podávat. V ostatních případech se jedná o chemické koktejly. Umělá sladidla (např. aspartam) jsou v některých případech ještě horší než samotný cukr. Jiná nekalorická umělá sladidla jsou méně škodlivá, ale ve většině případů ne o moc. Narušují křehké způsoby rozlišení chuti u dětí, což vede k problémům metabolismu, mezi které patří například obezita.

8) Více toxinů. Problém s umělou kojeneckou výživou je také ten, že je nabízena v sušené formě, do které se přidává voda. Většinou bohužel naprosto neupravená kohoutková nebo balená voda s nálepkou kojenecká pitná voda. Lidé zapomínají na kontrolu nebo nezávislé testy kvality vody a pokud se stane, že tato voda není zdravá nebo nemá dostatečnou kvalitu, je to to poslední co je napadne řešit.

Většina městských vodovodních systémů je do určité míry kontaminována i například zbytky léků nebo hormonů. S každou lahví sunaru vpravíte do dítěte dávku antibiotik, prášků na spaní a mnohem více.

To proto, že většina léků, které užíváme, se z těla vylučuje. Z užitého léku v těle zůstává jen malé procento, které působí v těle jen několik málo hodin. V České republice je naštěstí kvalita vody poměrně uspokojivá, pod přísným dohledem SZÚ, ale v každém případě i tak doporučujeme používat domácí filtraci vody. Zcela jednoznačně doporučujeme vyhnout se nakupování jakékoliv byť sebelepší balené vody.

9) Další toxiny. Kojenci jsou pitím vody z vodovodních systémů ve většině zemí vystaveni  i otravě radiací. Dalším problémem jsou paraziti, bakterie, viry, toxické kovy a jiné látky obsažené ve vodě. Proto se umělé kojenecké výživě vyhýbejte, a pokud je nutná, používejte k jejímu ředění vždy filtrovanou vodu, v případě, že máte doma ionizátor vody, používejte režim s nastavením pH na hodnotu 7 – kojenecká voda.

Poznámka o kojení na závěr. Tato kapitola by měla přesvědčit každého o tom, jak důležité je kojit své dítě. Pokud je to možné, žena by měla kojit své miminko přímo. Pokud se tak neděje, vazba dítěte na matku je oslabená. Mateřské mléko je možné odsát za pomoci odsávačky a uschovat. Pokud se do dvou hodin použije, není třeba ho uschovávat v lednici. V jiných případech ano. Před podáním (z lednice) mléko trošku ohřejte, aby se dítě nepozvracelo. Pokud je žena rozrušená, je rovněž lepší mléko odsát.   

Miminko je totiž velice citlivé na vibrace matky. Pokud je žena rozrušená, je lepší variantou mléko odsát a podávat kojenci v lahvičce, než kojit přímo v rozrušeném stavu ve víře, že miminko mléko v klidu stráví. Stejně jako u dospělých, ke správnému trávení dojde, pokud je dítě v klidu. Pokud je dítě rozrušené, většinou po jídle zvrací. Dospělí při konzumaci jídla v rozrušeném stavu či ve spěchu často následně trpí nadýmáním, plynatosti a jinými problémy. Pro správnou funkci zažívání miminka doporučujeme probiotika, která téměr s jistotou eliminují bolesti bříška a plynatost.

Zdroje vápníku ve stravě

Výborným zdrojem vápníku jsou čerstvé mléčné potraviny, tedy mléko, čerstvý sýr, jogurt nebo kefír. Dalším je mrkvová šťáva, čerstvá nebo koupená v obchodě. Každý by měl denně vypít zhruba 3dl tekutin s obsahem vápníku. Děti poměrně méně. Dalším vynikajícím zdrojem vápníku jsou kosti vařené delší dobu. Vápník se z kostí louhuje až po nějaké době, teprve pak se z vývaru stává dobrý zdroj vápníku. Vynikajícím a komfortním zdrojem vápníku jsou doplňky stravy. Doktor.cz doporučuje užívat pouze doplňky stravy na přírodní bázi. Vápník lze doplňovat buď ve formě tobolek, nebo nejmoderněji tinktur.

Dalšími hodnotnými zdroji jsou sardinky, kaviár, mlíčí z tresky a žloutky, které pocházejí z dobrých vajec a nejsou převařené. Dále pak mořské řasy, droždí a mandlové máslo. Sezamová, slunečnicová a dýňová semínka rovněž. Velké množství semínek ale nedoporučujeme. Mezi další dobré zdroje vápníku patří vařené košťáloviny, jako např. kapusta, různé druhy brukví, kostival či mrkev.

Kukuřičné placky nebo kukuřičné chipsy připravované tradičně za pomocí vyhašeného vápna jsou rovněž dobrým zdrojem vápníku. Většina v obchodech zakoupených kukuřičných výrobků ale s vyhašeným vápnem do styku nepřišla, proto obsahuje jen neznatelné procento vápníku. Ideálně zkontrolujte, že zdroj kukuřice je geneticky nemodifikovaný.

Přísní vegetariáni mívají většinou nízkou hladinu vápníku. Přestože jedí listovou zeleninu, košťáloviny, ořechy a semínka, vápník obsažený v těchto potravinách je hůře využitelný než ten ve vejcích a čerstvých mléčných výrobcích. Ve stravě vegetariánů je rovněž malé množství pomocných prvků, jakými jsou například vitamíny A a D.

Doplňky stravy s obsahem vápníku

Potravinovými produkty s vysokým obsahem vápníku jsou dle týmu Doktor.cz zejména kůstky v rybích konzervách (sardinky, losos), vývar z kostí, mořské řasy a mrkvová šťáva. Některé výrobky z čerstvých mléčných produktů mohou být rovněž dobrým doplňkem stravy, ale to již závisí na mnoha faktorech. Ve všech těchto zdrojích je přítomen jak dobře využitelný vápník, tak další vitamíny a minerály potřebné k dobré vstřebatelnosti látky. Lidé trpící zvýšenou činností štítné žlázy však mohou mít potíže s jódem obsaženým v mořských řasách. Ti by pak měli omezit přísun této potraviny.

Nepotravinové doplňky stravy s obsahem vápníku. Na trhu je spoustu kvalitních doplňků stravy. Ze zkušeností Doktor.cz však víme, že některé z nich jsou účinnější a vhodnější pro tělo. Doporučujeme užívat pouze doplňky stravy na přírodní bázi. Vápník lze doplňovat buď ve formě tobolek, nebo již zmíněných tinktur.

Hydroxylapatit je rovněž cenným zdrojem vápníku. Méně známou formou je např. aspartát.

Uhličitan vápenatý a fosforečnan vápenatý nejsou snadno absorbovatelné, jelikož fosfor se pevně váže na vápník. Uhličitan vápenatý se běžně používá k výrobě křídy. Je silně zásaditý a lze ho najít v mnoha prostředcích proti pálení žáhy a špatnému zažívání. Pro ty, kteří jsou příliš zakyselení, je prospěšný. Ale žaludeční kyseliny jsou pro trávení velmi důležité, proto není vhodné jejich tvorbu příliš omezovat.

Mořský korálový vápník. V knize Barefoot on Coral Calcium. An Elixir of Life? (Mořský korálový vápník: Elixír života?) zmiňuje autor Robert Barefoot látky, které korálový vápník obsahuje. Jsou jimi: železo, hliník a stroncium. Většina lidí má ale již nyní vysokou hladinu železa v játrech, proto je dle našeho názoru nevhodné mořský korálový vápník do stravy zařazovat.

Člověk se po dávce toxických kovů může načas cítit dobře. To je důvodem proč lidé kouří cigarety, které obsahují olovo, arzén a kadmium. Problémy vyvstanou za deset a více let. Doktor.cz proto jednoznačně doporučuje kúru pro očistu od těžkých kovů.

Spousty komerčních preparátů obsahujících vápník také obsahuje velké množství cukru. Některé mají podobu bonbonů. Tyto výrobky jsou méně efektivní, jelikož cukr narušuje metabolismus vápníku. Navíc je v těchto výrobcích většinou obsažen uhličitan vápenatý, pro tělo hůře využitelná forma vápníku. Doporučujeme se těmto výrobkům vyhýbat.

Vápník a útočné nebo averzivní chování

Když se tělo ocitne ve velkém stresu, pud sebezáchovy způsobí, že dojde ke stavu, jemuž se říká reakce „fight or flight“, což je termín pro útočné nebo averzivní chování. Když k tomuto stavu dojde, tělo začne vylučovat vápník do moči. To způsobí, že svaly a nervový systém přejde do stavu zvýšené bdělosti, aby tak reagovalo na stres. Ti, kteří se často ocitají pod velkým stresem, tak ztrácejí velké množství vápníku.

Jiný jev nastává při pomalém spalování, nebo když je tělo v exhaustivní fázi stresu (stav vyčerpání). Při těchto běžných situacích dojde k tomu, že se vápník přesouvá do tkání. Nízké hladiny sodíku a draslíku v tkáních zabraňují vápníku, aby v krvi zůstal v ionizonované nebo rozpustné formě. Ten se namísto toho začne srážet a ukládat v tkáních, do kloubů, cév, ledvin a jinam. A to je hlavní znak stárnutí.

Tento proces je podobný ukládání nánosů vápníku na kohoutcích v domácnostech s tvrdou vodou. „Tvrdá“ voda neobsahuje dostatečné množství sodíku, které by vápník „zjemnilo“. Přidáním soli a draslíku do vody se zabrání ukládání vápníku. Stejným postupem dojde k rozpuštění vápníku v těle. Přidávání soli a draslíku do stravy ale není ideálním řešením. Jediným řešením je obnovit činnost nadledvinek, které jsou zodpovědné za zachování hladiny sodíku a draslíku v normě.

Součinnost vápníku s jinými prvky

Hořčík pomáhá udržovat vápník v tekutém stavu. Dobrým zdrojem jsou ořechy, semínky, mořské řasy, melasa a droždí. Významným asistentem vápníku je rovněž oxid křemičitý. Podle Dr. Kervana může být tento prvek přeměněn na vápník.

Draslík. Draslík je dalším prvkem spolupracujícím s vápníkem. Nutno však říci, že při nadměrném množství může škodit, a to tím, že rozpouští vápník z kostí a jiných částí. Draslík je naprosto klíčový pro metabolismus vápníku v mnoha enzymech. Nedávná studie ukázala, že draslík je také nutný ke zpevnění kostí.

Měď je potřebná pro upevnění vápníku v kostech a pomáhá zvyšovat hladinu vápníku v tkáních. Problémy s nedostatkem vápníku jsou spojeny také s tím, že měď v těle není často využitelná. U lidí s rychlým metabolismem nedostatek mědi způsobuje nedostatek vápníku.

Jód je důležitý pro činnost štítné žlázy. Nízká činnost štítné žlázy je spojená s nevyužitelnou formou vápníku a jeho ukládáním v měkkých tkáních. Nejlepším zdrojem jódu jsou ryby a mořské řasy. Sůl s jódem už tak dobrý zdroj není. Dalším pomocníkem vápníku je bor. Ten zlepšuje činnost nadledvinek, které umožňují mědi lépe se vstřebat. Bor je přítomný v oříšcích, fazolích, listové zelenině a vývaru z kostí.

Vitamíny A a D jsou důležité prvky, které umožňují vápníku se lépe vstřebat. Většina lidí má těchto vitamínů nedostatek. Vitamín D je obsažen v mléku a rybím oleji a získat jej můžeme i z pobytu na slunci. Vitamín A je dostupný jen v rybím oleji a mase. Často užívaný Beta karoten, provitamín A, se v těle transformuje na vitamín A. K tomu je ale potřeba správná činnost štítné žlázy. Proto vždy doporučujeme raději vitamín A.

Přiměřená hladina hormonů nadledvinek je také důležitá pro řádnou přeměnu vápníku. Hormonální substituční terapie není ale nejideálnější cestou, jak upravit tvorbu hormonů. Této úpravy se dá snadno dosáhnout pomocí programu vyváženosti výživy. Přeměně vápníku také do velké míry pomáhá procedura nahřátí infračervenými paprsky.

Nepřátelé vápníku

Cukr narušuje poměr vápník/fosfor v krvi více než cokoliv jiného. Současně také narušuje činnost nadledvinek, a tím dochází k výkyvům v hladině hormonů, což ovlivňuje přeměnu vápníku.

Olovo a kadmium působí proti vápníku a nahrazují jeho přítomnost v kostech a jiných částech těla. To je častou příčinou řídkých kostí a osteoporózy. Testy na přítomnost toxických kovů totiž ty kovy, které jsou přítomné hluboko v kostech, ne vždy odhalí. Analýza vlasové tkáně je odhalit může, ale až později, když se kovy dostanou do vlasů. Mnohem přesnější metodou je biodiagnostika, která odhalí kontaminaci těžkými kovy v těle ihned a také ukáže v jaké části těla se tato kontaminace projevuje nejvíce. Alternativou je také měření slin či moči speciálními diagnostickými testy těžkých kovů. Pokud si chcete být jisti, je to nejlevnější cesta jak diagnostikovat svou kontaminaci.

Nadměrné množství fluoridu způsobuje jeho nahromadění v kostech (namísto vápníku), což následně vede k jejich řídnutí. Zdrojem fluoridu je fluoridovaná kohoutková pitná voda, některé minerální vody, potraviny kontaminované fluoridem z půdy a ty potraviny, které přišly do styku s fluoridem během zpracování, jako např. limonády nebo džusy. Některé potraviny mají přirozeně vyšší obsah fluoridu, jako např. čaje. Příjem fluoridu v potravě je příčinou osteoporózy. Naštěstí se v České republice fluoridování již nepoužívá tak jako se stále děje v anglosaských zemích.

Nadměrné množství fosforu váže vápník a zabraňuje jeho vstřebávání ve střevech. Zdrojem fosforu jsou limonády a strava s vysokým obsahem živočišných bílkovin. Fytáty obsažené v obilovinách, sóji a jiných luštěninách vážou vápník, a znemožňují tak jeho vstřebávání. Nadměrné množství kyseliny šťavelové, která se nachází ve špenátu, brusinkách, rebarboře a čajích, může rovněž zasahovat do procesu vstřebávání vápníku, ale jen tehdy, pokud je jí v potravě opravdu nadměrné množství. Nízká hladina žaludečních šťáv a strava s nízkým obsahem bílkovin rovněž narušuje absorpci vápníku do těla.

Testování hladiny vápníku v těle

Hladina vápníku v krvi. Běžné testy na množství vápníku v krvi nemají moc velkou vypovídací hodnotu. Tělo se za všech okolností snaží o vyrovnanou hladinu vápníku v krvi, a to i na úkor kostí. Nejlepším testem je tedy vyšetření kostní tkáně. Při nadměrném množství vápníku v krvi jej tělo zase přesouvá z krve do tkání. Krevní testy budou tedy většinou v normě.

Testování vápníku v moči je o trochu přesnější. Tyto testy měří, kolik vápníku člověk vyloučí. Ovšem i toto je závislé na jiných faktorech, konkrétně na tom, zda je člověk ve stresu, či ne, acidóze, hormonálních aspektech atd.

Rentgenové paprsky často přesně zhodnotí hustotu kostní tkáně. Nicméně zjištění, že pacient trpí osteoporózou, je velmi pozdní indikátor nerovnováhy vápníku v těle. Osteoporózu mohou navíc způsobit i jiné faktory než nedostatek vápníku. Mohou jimi být nedostatek boru, hořčíku, manganu, zinku, mědi, fosforu a dalších „kolegů“ vápníku. Nízká hustota kostní tkáně neznamená vždy nízkou hladinu vápníku. A stejně tak výsledky testů indikující normální stav neznamenají, že je přísun vápníku dostatečný.

Analýza minerálů ve vlasové tkáni. Pro přesný výsledek by vlasy před vyšetřením neměly být myté.

Hladina vápníku ve vlasové tkáni se může pohybovat od 7 a 8 mg/dL až po cca 1000 mg/dL.

Tato analýza je výbornou metodou, jak určit různé aspekty přeměny vápníku v těle. Mezi nimi jsou: množství nevyužitelného vápníku, nedostatek pomocných látek, množství vápníku přesunutého do tkání a další.

Interpretace analýzy minerálů ve vlasové tkáni. Tkáně, mezi nimi i vlasy, jsou v podstatě vyčerpány dlouho předtím, než krevní testy či rentgen odhalí nedostatek vápníku jinde v těle. Nesmíme ale zapomínat na to, že jak se vápník vyčerpává, jeho hladina může být v době analýzy ve vlasové tkáni vyšší např. u pomalého spalování, kdy se vápník přesouvá do měkkých tkání. V tomto případě bude vápník nevyužitelný, což znamená, že vápníku je v tkáni dostatek, ale tělo ho nevyužije. V důsledku se z ně stane toxický minerál, který se ukládá v kloubech, cévách, játrech, mozku a jinde. Naopak u lidí s rychlým metabolismem nebo v případě, že se člověk nachází ve varovné fázi stresu, bude vápník ve vlasové tkáni v menším množství, nebo alespoň v poměru k sodíku a draslíku. To je důsledkem zvýšené činnosti štítné žlázy, která snižuje obsah vápníku v tkáni.

Vápník z esoterického hlediska

Tato kapitola přináší trošku jiný pohled na funkci vápníku. Vápník může být považován za prvek života. Na zemi je totiž zcela nezbytný pro všechny formy života.

Vápník je tlakový minerál. Vyvíjí jistý druh tlaku, který umožňuje, aby život na zemi vzkvétal. Bez něj by život neexistoval. Pokud v těle dojde k vyčerpání zásob vápníku, život z těla odchází. Pokud se zásoby vápníku v těle doplní, životní energie se navrátí. V tomto ohledu vápník funguje jako druh ventilu nebo přijímače éterické (nadzemské) energie, která nabíjí člověka, zvířata, rostliny a jiné organismy.

O vápníku lze říci, že reprezentuje strukturu (ve smyslu životní struktury, nejen kostí a zubů). O vápníku lze také říci, že reprezentuje napětí, jak je vnímáno v elektrické analogii.

Ve skutečnosti vápník vlastně reguluje napětí, při kterém nervové buňky přenášejí signál. Nadměrné množství nevyužitelného vápníku a nedostatek dostupného vápníku příliš znehybní membrány, a tím zabrání správnému přesunu signálu. To je častý problém u lidí s pomalým metabolismem. Tento stav způsobuje kromě jiného psychický a fyzický úpadek. Rovněž narušuje přenos živin a odpadu skrze buněčné membrány, což může mít, pokud k tomu dochází delší dobu, smrtelné následky.

Na druhé straně příliš velké množství využitelného vápníku (např. u lidí s rychlým metabolismem) způsobuje vyšší propustnost buněčných membrán. To může mít za následek např. rychlé procházení nadměrného množství hormonů štítné žlázy skrze buněčné membrány. U těchto případů při vyšetření dochází k tomu, že je v testovaných vzorcích zjištěna nízká hladina hormonů štítné žlázy, ty jsou ale vylučovány normálně. Problém je ve větší propustnosti buněčných membrán. Náhražky hormonů štítné žlázy ve formě léků, které jsou v těchto případech předepisovány, mohou způsobit těžká onemocnění nebo dokonce smrt tím, že dále vychylují rovnováhu látek v těle a zrychlují metabolismus. Zde je vidět, jak životně důležitou roli hraje správná hladina využitelné formy vápníku.

Úprava nerovnováhy vápníku v těle

Zde uvádíme několik důležitých pravidel, jak upravit nerovnováhu vápníku v těle:

1. Nikdy neužívejte vápník samostatně. Při úpravě hladiny vápníku v těle je podstatné upravit hladinu i ostatních makrominerálů a elektrolytů v těle. Důvodem je jejich silná provázanost.

2. Vždy si nejdřív zjistěte stav obsahu minerálů. Tato analýza je velmi účinná, jelikož ukáže hladiny všech základních stavebních prvků zdravého organismu, kterými jsou mimo minerálů, tedy např. vápníku, i vitamíny a aminokyseliny.

Jiné druhy testování, např. krevní testy, vlasové tkáně, testy moči, apod. mají menší vypovídací hodnotu a nejsou tak spolehlivé.

3. Důležitým aspektem analýzy je opakování testů a úprava programu vyváženosti výživy každých 3-6 měsíců. Tento krok je absolutně nezbytný pro úpravu hladiny vápníku v těle. Po určité době se totiž biochemická rovnováha v těle mění. Někdy jsou tyto změny dramatické, jindy zas tak extrémní nejsou. Je ale potřeba každých několik měsíců organismus znovu vyšetřit, a případně provést menší úpravu v programu vyváženosti výživy, aby se nestalo to, že dojde k zastavení procesu obnovy rovnováhy minerálů v těle. Je důležité toto pochopit a vydržet.

4. Jako obsah programu vyváženosti výživy se považuje dodržování pravidel zdravého životního stylu, vyvážené stravy a pití kvalitní vody v dostatečném množství. Rovněž metody detoxikace organismu jsou vhodným či spíše zásadním doplňkem programu vyváženosti výživy. V některých případech jsou tato doporučení naprosto nezbytná, jinak k výraznému posunu nedojde.

Na úplný závěr níže přinášíme několik poznatků o vápníku a jeho užívání převážně v zemích Evropy a Severní Ameriky.

1. Každý dnes potřebuje větší množství vápníku. Toto je důsledkem procesu pasterizace mléka a konzumace rafinovaných obilovin, cukru a jiných o živiny připravených potravin. Faktory jako např. špatné trávení, střevní infekce a nerovnováha a stres také do určité míry snižují schopnost vápníku vstřebat se do těla.

2. Co se týče doplňků stravy, každý by měl užívat minimálně 750 mg vápníku ve formě tobolek, nebo nejmoderněji tinktury. Pokud vyšetření zjistí velké výkyvy v rovnováze například důležité „čtyřky“ (vápník, hořčík, sodík a draslík) a jiných, množství by se mělo navýšit.

„Asistenční“ látky jsou vždy potřeba ke správné absorpci vápníku do těla. Mezi ně patří látky podporující zažívání, zinek, vitamín D3 (max. 5000 MJ denně u dospělého) a možná ještě měď a jiné živiny.