Sacharidy jsou ve výživě člověka základním zdrojem energie, jelikož poskytují životně důležitou glukózu. Sacharidy patří spolu s bílkovinami a tuky do tzv. skupiny makroživin, které jsou základním stavebním kamenem výživy člověka. Pro sportovce představují hlavní zdroj energie pro fyzickou aktivitu. Při jejich nedostatečném přívodu může sportovec dosahovat horší výkonnosti. V přírodě sacharidy vznikají fotosyntézou rostlin, proto jsou hlavními zdroji sacharidů převážně potraviny a suroviny rostlinného původu.

Energetická hodnota sacharidů 1 g = 17 kJ

Funkce sacharidů ve výživě
1. základní zdroj energie – poskytují tělu glukózu, která zajišťuje stabilní hladinu glykémie; na glukóze jsou závislé červené krvinky, mozek (CNS) a dřeň nadledvin
2. poskytují organismu více kyslíku, než ostatní makroživiny (proto je tělo využívá při vysoké intenzitě, kdy se organismus dostává do anaerobního prahu)
3. zdroje sacharidů často obsahují i nezbytně důležitou vlákninu, vitamíny a minerální látky
4. jsou součástí biologicky aktivních látek v organismu (např. glykoproteiny, koenzymy)

Základní dělení sacharidů
a) monosacharidy – obsahují jednu cukernou jednotku (C6H12O6)
• glukóza – základní monosacharid kolující v naší krvi (glykémie), ve sportovní výživě označována jako hroznový cukr (Glukopur)
• fruktóza – ovocný cukr, je 3x sladší než glukóza a není závisla na inzulinu, nelezneme ji hlavně v ovoci
• galaktóza – součást laktózy

b) oligosacharidy – obsahují dvě až deset cukerných jednotek (2-10 x C6H12O6)
• sacharóza – řepný cukr složený z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy; používá se v potravinářství na doslazování potravin
• maltóza – sladový cukr složený ze dvou molekul glukózy, nalezneme ji v pečivu
• laktóza – mléčný cukr složený z jedné molekuly galaktózy a jedné molekuly glukózy, nalezneme ji v mléku a mléčných výrobcích

V souvislosti s oligosacharidy se můžeme setkat s tzv. laktózovou intolerancí, která se projevuje špatným trávením laktózy, jelikož má daný člověk relativní, či absolutní nedostatek enzymu laktázy, která štěpí zmíněný mléčný cukr.

c) polysacharidy – obsahují více jak 10 cukerných jednotek (11 x C6H12O6)
• škrob – zásobní polysacharid rostlin, složený z amylosy a amylopektinu
• glykogen – zásobní polysacharid živočichů, nachází se v játrech a ve svalech
• vláknina – nestravitelný typ polysacharidů (dělíme na rozpustnou a nerozpustnou vlákninu)

Člověk konzumuje v racionální výživě přibližně 75 % sacharidů v jejich komplexní formě (škrob). Tělo dokáže metabolicky využít jen monosacharidy, proto polysacharidy přijaté stravou musí být nejprve v trávicím traktu rozštěpeny pomocí enzymů na menší sacharidové jednotky. Rychlost vstřebání sacharidů a následný nárůst hladiny glykémie ovlivňuje tzv. glykemický index (GI). Čím je GI vyšší, tím je nárůst hladiny krevního cukru rychlejší a prudší. Tento stav je nepříznivý, jelikož často následuje pokles hladiny krevního cukru pod dolní hranici normy, což je fyziologický situace označována jako hypoglykémie (projevuje se třesem, studeným potem, „vlčím“ hladem, bolestí hlavy atd.). Z tohoto důvodu by měly ve výživě člověka převažovat polysacharidy, nejlépe v jejich přirozené (celozrnné, naturální) podobě. Hlavními zdroji sacharidů jsou mimo jiné obiloviny, luštěniny, brambory, celozrnné výrobky, ovoce a zelenina. Doporučený denní příjem sacharidů se pohybuje v rozmezí 50 – 65 %.

Sacharidy ve sportovní výživě
Ve sportovní výživě můžeme často vídat monosacharidy, konkrétně hlavně glukózu (Glukopur, dextróza), která je součástí rozmanitého sortimentu sportovní výživy. Můžeme jmenovat například iontové nápoje, stimulanty (energizéry) či gainery. Ve sportovních tyčinkách ji můžeme nalézt ve složení jako součást glukózo-fruktózového sirupu neboli tekuté sacharózy.

Například do oligosacharidů řadíme sportovní oligosacharid maltodextrin. Skládá se z 5 molekul glukózy (tzn. pentasacharid). Dále sem řadíme i isomaltulosu (komerčně Palatinóza). Skládá se, stejně jako sacharóza, z molekuly glukózy a fruktózy. Glykemický index má však výrazně nižší než sacharóza díky silnější vazbě mezi zmíněnými dvěma molekulami.