Jód

Jód je velmi potřebný stopový prvek, jenž je často přehlížený. Stejně jako chlór se jód vyskytuje v přírodě převážně ve formě sloučenin, které jsou obsaženy v mořské vodě.

V lidském organismu se jód vyskytuje z velké části ve štítné žláze, kde se podílí na tvorbě hormonů tyroxinu a trijodtyroninu, jež jsou nezbytné pro činnost nervové a reprodukční soustavy, podporu růstu a boji proti předčasnému stárnutí.

Stimulací činnosti štítné žlázy jód podporuje metabolismus, a tak nepřímo podporuje eliminaci toxinů z těla.

Nedostatek jódu byl v minulosti hlavním faktorem vzniku strumy, která byla častá ve vnitrozemských oblastech, kde byla malá dostupnost mořských ryb. Dnes je toto onemocnění relativně vzácné, ale může se objevit, a to z důvodu špatného vstřebávání a využívání jódu v těle, někdy také z důvodu zánětu štítné žlázy.

Dalšími příznaky nedostatku jódu mohou být poruchy reprodukce, snížení výkonnosti, mentální poruchy a mentální poškození plodu v těhotenství. Nedostatečné množství jódu může rovněž vést k potratům. Nedostatek jódu, nebo jeho špatné vstřebávání díky vysokým nánosům sloučenin bromu, fluoru a chlóru, které poškozují funkci štítné žlázy, může rovněž způsobit vznik hypotyreózy. Běžnými příznaky je únava, suchá pokožka, suché a lámavé  vlasy a nehty, vypadávání vlasů a přibývání na váze, citlivost na chlad, bledá barva pokožky a často také deprese a apatie.

Jód je ve vyšším množství toxický. Jeho vysoké množství může vést hlavně k nepřirozeně vysoké funkci štítné žlázy, která se projevuje teplou zpocenou pokožkou, vypadáváním vlasů, zvýšenou chronickou únavou, zhubnutím, třasem a úzkostí. S předávkováním se ale běžně nesetkáváme.

Mezi základní přírodní zdroje jódu patří:

mořské ryby, mořské plody, mořské řasy, jodizovaná sůl, zelenina, obilniny, brambory, mrkev, hroznové víno a minerální voda.

Doporučené denní dávka jódu je 150 μg u dospělých a 40 – 120 μg u dětí do 10 let.

Dostatečné zásobení jódem je stěžejní hlavně pro děti, těhotné a kojící ženy a osoby s poruchou štítné žlázy.