Fosfor je jedním z makrominerálů, tedy těch, jichž tělo obsahuje velké množství. Je druhým nejrozšířenějším prvkem v lidském organismu (700 g u dospělého člověka).

Fosfor se významným dílem podílí na tvorbě kostí a zubů. Hraje důležitou roli při metabolismu bílkovin, tuků a cukrů a účastní se přenosu energie.

Fosfor má rovněž protizánětlivé účinky a je velice důležitý pro správný tělesný růst.

Lidský nervový systém je na dostatečném dostatečném množství fosforu závislý. Fosfolipidy jsou například nezbytné pro tvorbu myelinové pochvy na zakončení nervů. Ta funguje jako izolant a pokud není dostatečně silná, může dojít ke „zkratům“ v podobě například křečí.

Sloučeniny fosforu se rovněž podílejí na vyrovnávání pH v krvi, a to tak, že neutralizují kyselinu mléčnou a další kyseliny, které se mohou hromadit v těle a snižovat tak jeho pH.

Fosfor je hojně zastoupen v potravě a jeho denní příjem dosahuje až dvojnásobku potřebného množství, proto je jeho nedostatek v těle takřka nemožný. Při aktuálním nedostatku je fosfor vyrovnáván ze zásob v kostech. Pokud se však přeci jen objeví projevy nedostatku, jsou to převážně stavy slabosti a únavy a nervové poruchy. Při kritickém nedostatku může dojít k zvýšené lámavosti kostí a zubů a ke ztrátě chuti k jídlu.

Přebytek fosforu, zvláště pak v poměru k nízké hladině vápníku, může dojít k degeneraci kostí a vápenatění měkkých tkání (např. ledvin).

Mezi základní přírodní zdroje fosforu patří:

Potraviny živočišného původu – mléčné výrobky, vnitřnosti a maso, dále obilné klíčky, kvasnice, oříšky a brambory.

Doporučená denní dávka je max. 4 g (po 70. roku věku max. 3 g).