Draslík je jedním z hlavních makrominerálů v lidském organismu. V těle se vyskytuje ve velkém množství, v přírodě se rovněž vyskytuje ve velkém množství. V těle se nachází převážně ve svalových buňkách a játrech.

Draslík je dobrý vodič a dobré rozpouštědlo. Podílí se na rozpouštění chemických sloučenin v krvi. Z těla se vylučuje močí a potem, proto je dobré při větší fyzické zátěži a v prostředí s vysokými teplotami draslík doplňovat.

Draslík se podílí v podstatě na veškerých funkcích v lidském organismu. Mezi jeho hlavní funkce patří zajištění správného chodu kardiovaskulárního systému – snižuje krevní tlak, udržuje správnou činnost srdečního svalu a napomáhá celkové stabilitě vnitřního prostředí.

Ovlivňuje regulaci hormonů kortizolu, jenž zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích (stresech, infekcích, tělesné námaze) a jenž se účastní přeměny základních živin.

Draslík rovněž pozitivně ovlivňuje nervový systém.

Podíl draslíku k sodíku

Draslík má nejlepší účinky ve spojitosti s sodíkem. Nachází se uvnitř buněk, zatímco sodík je přítomen převážně v krvi a v tkáňovém moku. Oba prvky fungují jako rozpouštědla a jsou regulovány ledvinami a tzv. sodno-draselnou pumpou, která přesouvá ionty sodíku a draslíku skrze buněčnou membránu. Hladina draslíku je přímo úměrná množství sodíku v těle, proto je dobré při zvýšeném příjmu sodíku (u osob, které hodně solí), doplňovat do organismu i draslík.

Při užívání vysonkých dávek draslíku (vyšších než 25 g), může dojít k projevům jako jsou brnění v končetinách, pocity slabosti a citliví jedinci mohou pociťovat i průjem a zvracení. Jeho nadměrný přívod může způsobovat poruchy srdečního rytmu a svalovou paralýzu. U osob s porušenou funkcí ledvin (nedochází ke kvalitnímu vyměšování) se nadbytek draslíku ještě zvýrazní a může hrozit přímo otrava.

Jeho nedostatek se projevuje zvýšenou únavou, nízkou hladinou cukru v krvi, celkovou ochablostí. Při nízké hladině draslíku se zvyšuje krevní tlak, který může poškozovat srdce.

Ač je draslík v přírodě zastoupen ve velkém množství, jeho nedostatek v lidském organismu je poměrně běžný, a to díky vysoké konzumaci rafinované bílé mouky, která je při zpracování zbavena důležitých vitamínů a minerálů včetně draslíku.

Mezi jeho základní přírodní zdroje patří:

brambory, luštěniny, olejniny, zelenina (čerstvý hráček, kapusta) a další rostlinné potraviny. Ovoce je rovněž velmi bohaté na draslík, zejména banány a pomeranče. Zeleninu doporučujeme před konzumací lehce povařit, minerály v ní obsažené se lépe vstřebávají.

Doporučená denní dávka je v rozmezí 2 až 5,5 gramů.