Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupin: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Monosacharidy:

Nejjednodušší sacharidy, které dále již tělo v trávicím traktu neštěpí. Obsahují jednu cukernou jednotku (C6H12O6). Jsou to konečné produkt trávení sacharidů. Monosacharidy jsou dobře rozpustné ve vodě.

Glukóza:

Glukóza je monosacharid kolující v naší krvi (glykémie) a je využívána buňkami, jako hlavní zdroj energie. Nejvíce závislými orgány na přívodu glukózy jsou červené krvinky, dřeň nadledvin a mozek spolu s centrální nervovou soustavou. Ke svému transportu do buňky potřebuje glukóza známý hormon inzulin.

Glukóza spolu s fruktózou tvoří známý disacharid – sacharózu. Spolu s galaktózou tvoří mléčný cukr – laktózu. Při sloučení s další molekulou glukózy tvoří další disacharid – maltózu.

Dextróza či hroznový cukr jsou alternativní názvy pro glukózu. Tyto pojmy se užívají spíše v potravinářství, než v biochemii a fyziologii výživy.

Volnou glukózu můžeme v přírodě nalézt hlavně v ovoci a v medu. Ve sportovní výživě najdeme separátně glukózu v produktech, jako jsou například glukopur, respektive dextropur. Hojně se používá do gainerů. V potravinářství se občas používá ve formě glukózového sirupu ke slazení potravin.

Fruktóza:

Fruktóza se z hlediska biochemické stavby od glukózy moc neliší, přesto je její metabolismus v porovnání s glukózou odlišný. Fruktóza totiž není na inzulinu závislá, tím pádem není její hladina v krvi regulována. Jelikož ji tělo neumí dobře využívat, musí ji organismus přeměnit na glukózu; to se děje částečně již v enterocytech a ve velké míře poté v játrech. Z tohoto důvodu není glykemický index fruktózy roven 0. Nutno podotknout, že fruktóza po své metabolizaci prochází snadno do tukových zásob. Proto výživoví odborníci důrazně nedoporučují diabetikům konzumovat DIA výrobky, které jsou často slazené právě fruktózou, jelikož diabetici mají větší tendenci k tvorbě nových tukových zásob v důsledku porušeného metabolismu. Ve velké míře může být fruktóza projímavá.

Fruktóza tvoří spolu s glukózou disacharid sacharózu.

Pro fruktózu existují dva hlavní alternativní názvy: levulóza a cukr ovocný.

Fruktózu, stejně jako glukózu, můžeme čerpat hlavně z ovoce a medu. Glukóza a fruktóza jsou považovány za kariogenní cukry (přispívají k tvorbě zubního kazu). Ve sportovní výživě se dříve hojně používala do gainerů. Jelikož je ale ve velkém množství fruktóza projímavá, upouští se od jejího zakomponování do tohoto typu suplementu, jelikož konzumenti mají tendenci užívat velké dávky gaineru, které by v takovém případě s sebou nesly i riziko průjmu.

Galaktóza:

Galaktóza, jako samostatný monosacharid, nemá v potravinářství člověka takové praktické využití, jako mají výše uvedené dva monosacharidy. Galaktóza je ve výživě člověka důležitá mimo jiné pro stavbu cerebrosidů a gangliosidů. Cerebrosidy jsou glukolipidy, které jsou součástí myelinového obalu nervů. Gangliosidy se nacházejí v nervové tkáni, játrech, slezině a erytrocytech.

Galaktóza tvoří spolu s glukózou disacharidy zvaný laktóza (mléčný cukr). Dále je galaktóza součástí trisacharidu rafinózy, tetrasacharidu stachyózy a pentasacharidu verbaskózy.

Pro galaktózu existuje z hlediska její funkce synonymní název cerebróza.

Jelikož je galaktóza stavební součástí laktózy, můžeme ji najít hlavně v mléku a mléčných výrobcích, což jsou nejčastější zdroje galaktózy, respektive laktózy. Všechny výše vyjmenované oligosacharidy jsou obsaženy například v luštěninách, artyčokách a obecně nadýmavé zelenině. Pro tyto oligosacharidy nemá trávicí systém enzymy, což vede k časté flatulenci, jelikož dané oligosacharidy jsou využívány až bakteriemi přítomnými v tlustém střevě.

Disacharidy:

Disacharidy obsahují dvě cukerné jednotky (2x C6H12O6). V potravinářství to jsou nejpoužívanější sacharidy vůbec.

Sacharóza
Jedná se o disacharid složený s jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. Sacharóza je často používána v domácnostech ve formě krystalového cukru, či cukru moučkového. Díky její vysoké sladivosti se používá pro slazení mnoha potravin. Nesportující část populace, která si nehlídá kvalitu svého stravování, má často přebytek sacharózy ve stravě, jelikož sacharóza je součástí mnoha sladkých pečiv, moučníků, sladkostí, cukrovinek, sladkých nápojů (Coca-cola, Fanta, energetické nápoje…) aj.

Sacharóza má několik alternativních názvů. V potravinářství se užívají nejčastěji termíny cukr řepný (bílý), či třtinový (hnědý). V potravinách se může sacharóza vyskytovat ve formě glukózo-fruktózového sirupu, či invertního sirupu, který vzniká po hydrolýze sacharózy.

Sacharóza je v tenkém střevě štěpena enzymem β-fruktosidasou (triviální název: sacharáza) na své dvě stavební jednotky – glukózu a fruktózu.

Ve sportovní výživě se můžeme setkat se sacharózou v jiné formě, a to v disacharidu zvaném isomaltulosa, která též obsahuje glukózu a fruktózou. Tyto molekuly jsou ale spojeny α-1,6-glykosidickou vazbou (na rozdíl od α-1,2-glykosidické vazby u sacharózy), která je pro naše enzymy špatně rozložitelná, tudíž odolává déle, než klasická vazba. Tím je zajištěn nižší glykemický index tohoto sportovního sacharidu obchodně zvaného Palatinóza. Výhodou tohoto disacharidu je, že na rozdíl od sacharózy nemá kariogenní účinky.

Laktóza
Jak již bylo podotknuto výše, laktóza je složena z galaktózy a glukózy. Laktózu nalezneme v mléku a mléčných výrobcích (jogurty, sýry, máslo, tvarohy). Velké množství laktózy je i v čisté syrovátce, kterou můžeme zakoupit v běžném obchodě, či lékárně (neplést se syrovátkovými proteiny, které jsou již laktózy ve velké míře zbaveny; kvalitní proteiny obsahují jen stopová množství laktózy).

Pro laktózu existuje obdobný název znějící cukr mléčný.

Laktóza je štěpena enzymem β-galaktosidasou (triviální název: laktáza) za vzniku dvou molekul – glukózy a galaktózy. V populaci je častý výskyt laktózové intolerance, jejíž původ může být buď vrozený, dědičný či získaný. V tomto případě jsou relativně dobře tolerovány zakysané mléčné výrobky, které obsahují rozštěpenou laktózu na své dvě stavební molekuly. Dále tyto výrobky obsahují i dobře tolerovanou kyselinu mléčnou, která vzniká při fermentaci produktu příslušnými bakteriemi.

Maltóza
Maltóza je disacharidem složeným ze dvou molekul glukózy. Z tohoto důvodu má také nejvyšší glykemický index ze všech tří disacharidů. Maltóza je uvolňována ze škrobu při klíčení ječmene. Maltóza také vzniká mimo jiné při enzymatických reakcích probíhajících při přípravě těsta, či při štěpení známého polysacharidu – škrobu – na jednodušší sacharidy (dextriny -> maltóza). V potravinářství se používá při výrobě lihovin (piva). Nachází se ale i v medu (medovicovém) či obilovinách.

Jelikož se maltóza získává hlavně ze sladu, můžeme ji nazvat také cukrem sladovým.

Maltózu štěpí enzym α-glukosidasa (triviální nízev: maltáza).

Maltóza nenachází ve sportovní výživě uplatnění.