Střevní mikroflóra

Střevo člověka představuje důmyslný orgán trávicí soustavy. Existují v něm různorodé bakterie a kvasinky, jejichž úkolem je podporovat trávení, ničit škodlivé a patogenní infekce a asistovat při uvolňování velkého množství vitamínů a jiných chemických sloučenin potřebných pro zdravý a dlouhý život člověka. Organismy, které žijí ve střevech, se souhrnně nazývají střevní mikroflóra.

Aby střevní trakt fungoval správně, musí obsahovat jen ty bakterie a plísně, které jsou zdraví prospěšné. Tento stav je v dnešní době bohužel hodně vzácný. Termín pro přítomnost špatných a škodlivých bakterií a kvasinek ve střevech je střevní dysbióza.

Tento článek odpovídá na otázku, proč je střevní flóra tak důležitá, popisuje příčiny příznaků v případě špatně fungující flóry a nabízí řešení, jak tyto příčiny a příznaky odstranit bez nutnosti absolvovat nákladné testy a užívat drahé preparáty.

Správně fungující mikroflóra

Přirozená, nebo také „přátelská“ střevní flóra v lidských střevech obsahuje kvasinky typu lactobacillus acidophilus, lactobacillus bifidis a několik dalších. Většina lidí ale buď tyto kvasinky ve střevech nemá, nebo jich má opravdu jen malé množství. Produkty, které tyto kvasinky obsahují, se nazývají probiotika. V lékárnách jsou rovněž k dostání další produkty, které slouží k podpoře růstu těchto konkrétních organismů – prebiotika.

Pokud je střevní mikroflóra narušená nebo skoro žádné přátelské kvasinky neobsahuje, umožňuje jiným kvasinkám, aby se ve střevech množily. Tento jev narušuje proces trávení potravy, ale může být rovněž příčinou spousty jiných potíží, a to proto, že se v těle hromadí toxické látky, které tyto nežádoucí organismy produkují.  

Narušená střevní mikroflóra

Nežádoucích organismů, které se v narušeném prostředí střev mohou vyskytovat, jsou stovky. Patří mezi ně např. Escherichia coli, též zvaná E.coli, dále streptokok, stafylokok, klostridie a stovky dalších, které mohou zanášet a zanášejí střevní trakt v lidském organismu.

Dalším častým nežádoucím organismem, který se množí v lidských střevech, je Candida albicans (Kvasinka bělavá) a další druhy kvasinek. Tyto kvasinky žijí z cukrů, kterých je v lidských střevech ve většině případů nadměrné množství, a to proto, že strava, kterou konzumujeme, jich velké množství ve formě jednoduchých i komplexních sacharidů obsahuje. Mezi potraviny s obsahem sacharidů řadíme brambory, chléb, rýži, sušenky, sladké pečivo, koláče atd. Více informací o infekci Candida albicans naleznete v tomto článku.

Mnoho lidí si ve střevech „pěstuje“ další organismy, jakými jsou např. améby, Lamblie střevní, parazitičtí červi (tasemnice či svalovec stočený žijící ve vepřovém mase) a jiné organismy. Tyto organismy velmi narušují střevní trakt. Některé jsou dokonce schopné zavrtat se do střevních stěn, z nich se postupem času dostat do krevního oběhu a odtud dále do celého těla.

Parazité v rozvojových zemích. V zemích tropického pásma jsou parazitické infekce jednou z hlavních příčin onemocnění a následné smrti. Na parazitické infekce umírají doslova miliony nevinných lidí ročně. Tento fakt je o to smutnější, že se těmto úmrtím dá snadno předejít, a to zavedením jednoduchých vzdělávacích programů představujících pravidla, jak se těmto parazitům vyhnout, konkrétně např. jak správně přefiltrovat vodu, jak zpracovávat potraviny, jak skladovat odpad a jak zabránit dětem, aby se nenakazily.

To, že se to neděje, poukazuje na ignoraci lídrů těchto národů. Politici afrických, ale i středoamerických a jihoamerických států namísto zavedení jednoduchých kampaní, které by tento problém odstranily během několika let, ho vědomě přehlížejí, a zatím každý rok trpí tisíce dalších lidí, kteří většinou nakonec těmto hrozným infekcím podlehnou.

O tomto důležitém tématu si přečtěte více v našem článku Parazité.

Příčiny narušené střevní mikroflóry

Špatné zdraví. Pokud nejsou chemické látky v těle v rovnováze, je velmi obtížné zajistit, aby byla v rovnováze střevní flóra. A nezáleží na tom, zda člověk užívá probiotika typu lactobacillus acidophilus, nebo konzumuje každý den jogurty. Pokud není pH (hladina minerálů, vitamínů a jiných faktorů zdraví) v rovnováze, odrazí se to i na složení střevní flóry, která bude oslabená a dá vzniknout škodlivým organismům. Toto se týká skoro každého člověka, a proto je dobré si tento fakt pamatovat.  

Špatná strava. Častou příčinou celkového oslabení organismu a nemocí je špatná strava. Stravu západní civilizace, která do velké míry narušuje střevní trakt, dobře popisují následující body:  

Konzumace potravin, které se nacházejí ve východní medicíně na straně jin a které organismus vážně oslabují. Jsou jimi veškeré cukry, sladkosti, ovoce, ovocné šťávy a další. Na tuto kategorii se podíváme zblízka dále.  

Konzumace potravin s chemickými přídavky, které střeva dráždí. I extra vitamíny a minerály obsažené např. v obilovinách obohacených o železo střeva narušuje.

Konzumace nečistých potravin. Sem řadíme čerstvé potraviny, které nebyly pečlivě omyty, a nebyly tak zbaveny parazitů a jiných škodlivých organismů.

Konzumace potravin obsahujících prázdné kalorie. Mezi ty řadíme bílý chléb, bílou rýži, bílý cukr, limonády a většinu jídel připravených v restauracích. Tyto potraviny jednoduše neobsahují dostatečné množství vitamínů a minerálů, které je potřeba k tomu, aby bylo jídlo správně stráveno. Výsledkem je, že se z těla pomalu odvádějí jiné vitamíny a minerály, a tím se tak narušuje funkce střev.

Konzumace zpracováním poškozených a jiných nekvalitních potravin, jakými jsou např. pasterizované a homogenizované mléčné produkty, potraviny z rafinované mouky a další. Tyto potraviny většinou způsobují menší alergické reakce ve střevech a i jinak narušují prostředí střev.

Špatný režim pití vody. I když tento problém není klíčový, je třeba říci, že lidé by měli pít dostatek čerstvé, čisté vody. Dostatkem se rozumí zhruba 3 litry denně. Voda dostupná z vodovodů ve městech je často kontaminovaná chlórem, fluoridem, dalšími toxickými látkami a dokonce zbytky léků. I ta tedy může narušit střevní flóru. Toto tvrzení máme podložené zkušenostmi, kdy lidé po tom, co vyměnili kohoutkovou vodu za kvalitní pramenitou vodu, pociťovali nepříjemné pocity na zvracení a průjem, které byly způsobené uvolňováním toxinů z odumírajících bakterií.   

Onemocnění jin. Hlavní příčinou narušené mikroflóry ve střevech je strava obsahující převážně potraviny ve východní medicíně charakterizované jako jin. To znamená, že strava obsahuje buď příliš velké množství cukru, ovoce, ovocných šťáv, zásadité vody, nebo čerstvých potravin (např. salátová zelenina), sladkostí a dalších. Dalšími látkami s charakterem jin je alkohol a léky jak na předpis, tak ty volně prodejné. Dokonce i velká konzumace vitamínů, minerálů nebo bylin může stát na ose jin/jang v pozici jin, a narušovat tak trávení do té míry, že dojde k narušení střevní flóry.

Užívání antibiotik. Antibiotika, převážně ta se širším záběrem, většinou přirozenou střevní mikroflóru odstraní úplně. Následkem toho dojde ve střevech k množení nepřátelských bakterií, virů a kvasinek. Lékaři by toto měli vědět a vždy s antibiotiky doporučit užívání antimykotických léků a následně konzumaci živých kultur, které jsou přítomné např. v jogurtech, nebo užívání probiotických produktů. To se ale často neděje.

Mnohem horší problém s antibiotiky je ten, že se usazují v játrech a jiných orgánech, kde zůstávají i několik let a po celou tu dobu negativně ovlivňují organismus. Tyto usazeniny je možné odstranit správně nastaveným programem vyváženosti výživy, ale tento proces trvá měsíce až roky.

Další léky. Mnoho lékařských preparátů a volně prodejných léčiv zasahuje do procesu trávení a vylučování žaludečních šťáv a narušuje trávicí trakt. Mezi tyto léky počítáme léky proti překyselení žaludku, léky na pálení žáhy či léky proti bolesti.

Chemické látky v potravinách. Mnoho zdánlivě neškodných přídavků a ochucovadel ve většině polotovarů může narušovat trávení a složení přirozené střevní mikroflóry, hlavně v případě, kdy se tyto potraviny konzumují pravidelně. Při jejich nadměrné konzumaci dochází k podráždění střev, změnám pH a výkyvům v dalších chemických procesech.

Mezi tyto chemické látky spadají různá barviva, konzervanty, kypřící látky, umělá a přírodní sladidla, glutaman sodný, aspartam a doslova stovky dalších. Nikdy nevíme, do jaké míry je trávicí systém odolný vůči té či oné látce, proto je pro udržení přirozené střevní mikroflóry nejlepším řešením omezit jejich konzumaci na minimum.

Přítomnost toxických kovů a nevyrovnaná hladina minerálů. U některých lidí má na střevní mikroflóru velmi negativní vliv především nadměrné množství rtuti a mědi. Tento problém se projevuje dost často u dětí trpících autismem, u kterých pak vznikají potravinové alergie nebo Kolitida (syndrom propustnosti střev, syndrom dráždivého trakčníku). Pak také existují minerály, které mají blahodárný účinek na organismus, kterým je např. zinek. Ten v dnešní stravě bohužel zoufale chybí.

Tlak na psychiku a nesprávné stravovací návyky. Tyto faktory mohou mít na trávení obrovský vliv. Je opravdu důležité, abychom si před a po jídle na pár minut odpočinuli, jedli pomalu a v sedě a pečlivě žvýkali. U jídla bychom měli být v klidu, ne na telefonu, nebo na cestě někam. Měli bychom jíst do sytosti, ale nepřejídat se. Tyto jednoduché návyky mohou významně pomoci trávení a udržení střevní mikroflóry v dobrém stravu.

Nemoci. Přirozenou střevní mikroflóru může zničit například horečka a také nemoci, při kterých se snižuje teplota krve. Parazitické infekce mohou rovněž střeva v některých případech velmi poškodit. Nemoci, při kterých dochází ke snížení energie (např. u rakoviny či diabetu), mohou rovněž narušit procesy ve střevech. Ale i hluboký smutek či velké obavy mají na střeva negativní efekt.

Příznaky narušené střevní mikroflóry

Není výjimkou, že se žádné příznaky nasvědčující narušené střevní mikroflóře neobjeví. Člověku se může zdát, že má trávení v pořádku, pohyby střev normální, stolici také. Jedním z důvodů tohoto jevu je, že si tělo již na narušenou flóru zvyklo. Pak je také možné, že má člověk velmi dobré trávení a symptomy nejsou tak zřejmé.

Pokud se však pořádně díváme, příznaky narušené střevní mikroflóry většinou objevíme. Následující jsou těmi nejběžnějšími:

Silně zapáchající stolice. Stolice by ve skutečnosti silně zapáchat neměla. Zápach by měl být podobný jako pach stodoly, ale ne příliš silný, nebo dokonce hnilobný.

Nadýmání a plynatost

Zácpa nebo naopak průjem

Občasné bolesti ve střevech

Přecitlivělost na některé potraviny nebo naopak velké chutě

Nenápadné projevy, jako např. slabost, ospalost po jídle, bolesti hlavy či jiných částí těla.

Jelikož střevní trakt je důmyslný a silně propojený se zbytkem těla, v podstatě každý příznak může indikovat narušenou střevní mikroflóru.

Dysbióza a vegetariánství

Zajímavým a neobvyklým příznakem střevních problémů je dobrý pocit po konzumaci vegetariánské stravy. Tento jev je celkem častý. Pacient zjistí, že pokud eliminuje veškeré živočišné produkty, přestane ho trápit nadýmání, plynatost a často se bude cítit tak dobře, jako se dlouho necítil.

Většina lidí se tedy domnívá, že vegetariánská dieta je pro ně nejlepším řešením a že maso, vejce a mléčné výrobky jsou škodlivé, protože způsobují nadýmání, plynatost, zahlenění atd. To ale není pravda, i když se to jako pravda jeví. Pojďme se na tento jev podívat.

Pokud střevní mikroflóra obsahuje např. nějaké organismy bakterie E. coli a člověk konzumuje potraviny obsahující živočišné bílkoviny, např. maso, vejce nebo sýr, doslova tím krmí organismy této bakterie. Výsledkem je její množení. Tyto bakterie ale bílkovinu netráví, spíše způsobí její rozklad. To znamená, že se podílejí na jiném chemickém procesu než na trávení.

Proces trávení je specifický chemický proces, díky kterému se potravina rozkládá na části. K tomu, aby trávení proběhlo správně, je zapotřebí specifických typů enzymů a organismů střevní mikroflóry. Pokud je mikroflóra narušená, k procesu trávení nedojde v takovém rozsahu. Přítomná bakterie E. coli pak nerozložené bílkoviny začne rozkládat na velmi toxické sloučeniny, jakými jsou například indoly, skatoly, kadaveriny a jiné sloučeniny. Tomu procesu se říká hnití neboli putrefakce.

Jakmile začne potrava ve střevech hnít, jedovaté látky, které se při tomto procesu vytvářejí, začnou tělo zanášet a často přímo nebo nepřímo způsobují plynatost, nadýmání, přecitlivělost na některé potraviny, bolesti hlavy, deprese a jiné příznaky.

Zdánlivým řešením, jak zastavit putrefakci ve střevech, je přestat konzumovat bílkoviny obsažené v masných výrobcích a vejcích. Zápach a nafouklé břicho zmizí a člověk začne věřit, že odpovědí na jeho problém je vegetariánská strava. Opakovaně ale zjišťujeme, že vegetariánská dieta není řešením. Je to strava, které chybí důležité látky a která se příliš vzdaluje od vyvážené stravy. V konečném důsledku se nedostatek potřebných látek projeví a je velmi pracné nastolit v těle výživovou rovnováhu, pokud má člověk za sebou několik let bezmasé stravy. Tím správným řešením není vegetariánská strava, ale upravení střevní mikroflóry. Jakmile k tomu dojde, je možné opět bez problémů konzumovat maso, vajíčka a kvalitní mléčné produkty.

Jednoduchý způsob, jak obnovit přirozené prostředí ve střevech 

Cílem obnovení přirozené střevní mikroflóry je vytvořit podmínky k životu přátelských organismů, ne však těch patogenních a škodlivých. Správnými podmínkami se rozumí zlepšení pH, nastavení správného vylučování trávicích šťáv a možná i dalších chemických procesů ve střevech.

Metoda obnovení přirozeného prostředí ve střevech tak, jak je popsána níže, funguje ve většině případů. U složitějších případů je třeba nastavit invazivnější metody, které jsou rovněž popsány v tomto článku. Následující kroky se týkají metody, která je účinná u většiny případů:

1. Konzumujte stravu sestávající převážně z vařené zeleniny, ovšem kromě zeleniny z čeledi lilkovitých (tj. rajčat, bílých a červených brambor, lilku a všech druhů paprik), okurek, okry a letní dýně. Tzv. zimní dýně (hokaido, patison, atd.) jsou v pořádku, i když na škále jin/jang spadají spíše do oblasti jin.

K vařené zelenině je možné jíst malé porce masa (běžné druhy), vajec a čerstvých mléčných produktů (nejlépe v bio kvalitě) – 2,5 dl mléka denně, nebo jeden kelímek jogurtu či kefíru. Vyhněte se všem produktům z vepřového masa (tedy i šunce, slanině, salámům a sádlu), jelikož ty často obsahují vajíčka parazitů, a to i tehdy, když jsou dobře upravené.

Další vynikající potravinou jsou obiloviny, ty však jen v malém množství. Vyhněte se však obilovinám, které obsahují lepek, tedy pšenici, ječmenu, ovsu a žitu. Po čase budete moci ječmen, oves a žito zase do svého jídelníčku zařadit. Pšenici ale vynechte, není to zdravá potravina.

Nápoje by se měly skládat převážně z pramenité, filtrované kohoutkové nebo nejlépe živé vody. Dospělí by měli pít zhruba tři litry vody denně. Slabé bylinné čaje jsou také v pořádku, stejně tak jako jeden šálek standardní kávy (ne cappuccinna nebo latte) a jeden nebo dva šálky černého, zeleného nebo bílého čaje. Rovněž mrkvová nebo zelená šťáva (3 dl) má blahodárný účinek, zvlášť pro svůj obsah využitelného vápníku. Tento jednoduchý stravovací program s velmi omezeným množstvím potravin s charakterem jin pomalu přesune tělo do pozice jang.

2. Přestaňte konzumovat veškeré jin potraviny a nápoje. Tím se rozumí snížení a postupná eliminace všech cukrů a sladkostí ze stravy. Mezi ty řadíme produkty z bílého cukru, ale také med, javorový sirup, šťávu z agáve a rýžové mléko. Totéž platí pro alkohol, limonády, zmrzliny a jiné slazené potraviny.

Rovněž zmírněte konzumaci zeleniny z čeledi lilkovitých, ty také spadají do kategorie jin. V botanickém slova smyslu se ve skutečnosti jedná o ovoce, jelikož obsahují semena. Jsou jimi rajčata, papriky, lilky a bílé a červené brambory. Tedy pokud potřebujete spíše jang potraviny, vyhněte se většině typů dýní a okurkám, jelikož ty spadají také ve skutečnosti do ovocné kategorie. Zimní dýně jsou v pořádku.

2. Vyhýbejte se dráždivým potravinám a nápojům. Do této kategorie spadá káva, některé druhy čajů a další kofeinové nápoje, produkty s obsahem theobrominu (např. čokoláda) a pálivá koření. Také se vyhýbejte stolní soli, pepři a dráždivým ochucovadlům. Trocha plnotučné hořčice či domácího kečupu není na závadu. Nedráždivé bylinky a koření rovněž nevadí. 

Dále se vyhýbejte všem produktům z vepřového masa, tedy vepřovému masu jako takovému, dále šunce, slanině, tvrdým salámům atd. Mohou obsahovat vajíčka parazitů (i přes to, že jsou dobře zpracované) a také dráždí střeva.

Pšenice a špalda rovněž do jisté míry iritují, a proto je lepší se jim vyhýbat. Na čas ze stravy vyřaďte všechny potraviny s obsahem lepku.

3. Omezte některé další potraviny. Celozrnné obiloviny jakou je celozrnná rýže, kukuřičné produkty, ječmen, žito, oves, quinoa, proso a další nejsou v malých dávkách na škodu, ale jen pokud se vám dobře tráví. Pokud ne, omezte jejich konzumaci do té doby, než se trávení upraví, což netrvá dlouho.

Geneticky modifikované a křížené potraviny, jakou je např. sója, konzumujte v omezeném množství.

Důležité je se této stravy držet. Uklidňuje, posiluje a léčí střevní trakt jako žádná jiná metoda, kterou jsme za dobu působení v této oblasti vyzkoušeli. Odolejte pokušení zařadit do stravy šťávu z citronu, saláty, ovoce a další. Pokud to uděláte, celý proces obnovy střevní flóry se naruší.  

Mnoho lidí, kterým se v minulosti nepodařilo zbavit se Candidy albicans (Kvasinky bělavé), potravinových alergií, plynatosti a nadýmání, průjmu, zácpy a dalších střevních potíží, zjišťují, že s touto dietou umocněnou potravinovými doplňky, o kterých je řeč níže, jsou výsledky prokazatelné.

Přidejte pankreatin nebo trávicí enzymy

Dalším důležitým produktem pankreatin, který obsahuje pankreatin, hovězí žluč a žlučové kyseliny a a trávicí enzymy. Jejich důležitost – a to se týká jen tohoto typu produktů – spočívá v tom, že zvyšují vylučování žluči ve střevech, což způsobuje, že se střevní mikroflóra rychleji obnovuje.

Další typy trávicích enzymů jako betain hydrochlorid a pepsin, bomelain, papain, nebo enzymy derivované z hub, např. proteáza, lipáza atd., jsou dle některých názorů někdy méně účinné, než pankreatin, avšak z pohledu Doktor.cz je jejich užívání pro zdraví velmi prospěšné.

Živočišné produkty jsou obecně svým charakterem více jangové, a jednak jsou více fyziologické, což znamená, že se více podobají enzymům v lidském trávicím traktu.

Navíc u většiny lidí, kteří se necítí nejlépe, dojde k tomu, že se sníží produkce žluči v těle, což je hlavní příčinou střevní dysbiózy. Dokud se nevyrovná hladina žluči, je obnovení střevní flóry obtížné, ba dokonce nemožné. Pankreatin nebo produkty podobného složení hladinu žluči vyrovnávají.

Nahrazování žaludečních kyselin betain-hydrochloridem a pepsinem. Někteří lékaři doporučují užívat betaine-hydrochlorid a pepsin coby náhražku žaludečních kyselin u lidí, kteří mají těchto kyselin nedostatek.

A co probiotika a prebiotika?

Mnoho lékařů doporučuje užívat doplňky stravy zvané probiotika. Jedná se o kapsle, tablety nebo tekutinu s vysoko koncentrovaným obsahem zdraví prospěšných bakterií, např. lactobacillus acidophilus a další. Většina je volně prodejná v lékárnách nebo v našem e-shopu.

Která jsou nejlepší? V týmu Doktor.cz doporučujeme Swiss Laktobacily, se kterými máme opravdu ty nejlepší zkušenosti a jsou velice účinné. Jejich praktickou výhodou je, že nemusejí být uchovávány v chladu jako jim podobné produkty, které jsme také vyzkoušeli.

Jedním z dalších zajímavých probiotických kmenů je Lactobacillus Plantarum. Tento organismus je jediným pro nás známým, který tráví jak cukry, tak bílkoviny. To z něj dělá opravdu účinné probiotikum. Zatím nelze dohledat, zda je tento kmen součástí přirozené střevní mikroflóry člověka, ale pomáhá odstranit stovky parazitických a škodlivých organismů. S tímto typem se však dosud seznamujeme a testujeme jeho účinky.

Existuje spoustu probiotických produktů, jen některé nejsou dostatečně účinné. Většina probiotik musí být skladována v lednici nebo chladu, jinak velmi rychle ztratí svou účinnost.

Jogurty s živými kulturami jsou většinou rovněž dobrým zdrojem probiotik. Na obalu musí ale vždy stát, že se jedná o jogurt s živými kulturami, jelikož existuje spousta výrobků, které díky různým procesům zpracování (pasterizace, někdy kvašení) probiotické organismy neobsahují. Vždy proto čtěte etikety.

Prebiotika jsou sloučeniny, které vyživují přátelské organismy přítomné v probiotických doplňcích stravy a v našich střevech. Nejznámějším prebiotikem je inulin, což je nasládlá rozpustná vláknina. Všichni ho ale nemusejí dobře snášet. Jsme toho názoru, že prebiotika nejsou potřeba, pokud se člověk správně stravuje.

Kdy mám brát probiotika? V týmu Doktor.cz zastáváme názor, že užívání probiotik většinou není nutné, pokud člověk dodržuje výše popsanou dietu a užívá pankreatin a / nebo trávicí enzymy. Užívání probiotik může být finančně nákladné, a pokud nejsou dodrženy kroky správné výživy, nebude proces obnovy přirozené střevní mikroflóry účinný, a to jednoduše proto, že v těle bude nadále působit odpad ze špatné stravy spolu s toxiny z organismů, které se touto stravou živí.     

Probiotika či jogurty s živými kulturami je důležité konzumovat v těchto případech:

Pokud se člověk správně nestravuje. Pokud je špatně nastavený dietní plán, mohou se do těla dostat cukry nebo nadměrné množství škrobů, kterými se živí škodlivé organismy.

Pokud je člověk ve špatném zdravotním stavu.

Po užívání antibiotik nebo jiných léků, jako např. antiparazitik, která narušují střevní mikroflóru. Antibiotika mohou být nahrazena produkty na přírodní bázi, jako např. koloidní stříbro, které do takové míry střevní mikroflóru nenarušují, ale pro střeva rovněž znamenají zásah. Proto je i v těchto případech dobré užívat probiotika.

Po silném psychickém vypětí. 

Další důležitá doporučení k obnovení střevního traktu a přirozené mikroflóry. Těmi jsou: snížení a postupná eliminace užívání léků, a to i těch volně prodejných; konzumace jogurtu s živými kulturami alespoň jednou týdně; úprava stravovacích návyků a životního stylu. 

Je dobré podstupovat kávové klystýry během procesu obnovování střevní mikroflóry? S kávovými klystýry máme hodně zkušeností. Kávové klystýry by neměly narušovat proces obnovování střevní mikroflóry, naopak, urychlují ho, jelikož se jejich pomocí tělo zbavuje parazitů v tlustém střevě a současně pomáhají stimulovat vylučování žluči z jater.

Klystýry rovněž pomáhají v procesu odstraňování toxických kovů a chemikálií z těla, upravují činnost jater a slinivky břišní, které jsou pro správné trávení velmi důležité. Hydrocolon terapie a kávové klystýry také pomáhají při potížích se zácpou a při odstraňování zbytků potravy z tlustého střeva, což má blahodárný účinek na celý organismus.

Těžší případy

U některých případů, i když ne tak častých, je střevní trakt tak poškozen a mikroflóra tak chudá, že se příčiny musejí hledat pomocí testů na potravinovou alergii, vyšetření stolice, kolonoskopie a jiných. Lékař, včetně většiny těch, zabývajících se celostní medicínou, mají k této problematice dle našeho názoru špatný přístup. Často jako první začnou vyšetřovat, zda pacient nemá alergii na ty či oné potraviny a zda se v něm nemnoží parazité, namísto úpravy stravy a přidáním živočišných enzymů. Jejich přístup stojí pacienta čas a peníze bez toho, aby k úpravě střevní mikroflóry vůbec došlo, protože pokud se nezmění strava a zdravotní stav pacienta obecně, nezmění se složení mikroflóry.

Je ale třeba říci, že testy na potravinovou alergii mohou někdy odhalit potraviny, které střevu škodí nejvíce, a tím, že je pacient vyřadí ze stravy, střevnímu traktu odlehčí. Poté, co se střevní mikroflóra upraví, mohou být tyto potraviny opět zařazeny do jídelníčku.

Několik slov o testech na potravinovou alergii. Potraviny mohou občas některým pacientům způsobovat opravdové problémy. Nejméně nákladným způsobem, jak zjistit, o které potraviny se jedná, je tzv. eliminační dieta. Pacient začne s jednoduchou stravou skládající se například z drůbežího masa a vařené zeleniny, které nejsou tak problematické. Postupně k této stravě přidává další potraviny, ze začátku v malém množství, a sleduje, zda mu nezpůsobují potíže. Tato metoda bývá dost přesná, pokud je ovšem pacient dostatečně citlivý, aby reakce střev na jednotlivé potraviny rozpoznal. Ne vždy jsou ale výsledky zcela jasné. Navíc se jedná o časově dosti náročnou metodu. Ale je snadná a dá se praktikovat z pohodlí domova.

Dalším jednoduchým testem, jak zjistit, zda nejsme alergičtí na určitou potravinu, je tzv. Cocův test měření pulsu. Arthur F. Coca, odborník na alergie, zjistil, že po konzumaci potraviny, na kterou je pacient citlivý, se rychlost pulsu zvýší obecně o několik úderů za minutu. Jak k této reakci dojde, nelze detailně popsat, ale pravděpodobně se jedná o odezvu sympatického nervového systému na potravinu, která alergii způsobuje. K tomuto testu není potřeba žádný přístroj a lze ho v klidu provádět doma. Není však 100% spolehlivý. Dle zkušeností Doktor.cz však neexistuje žádný test na potravinovou alergii, který by byl 100% spolehlivý. I biodiagnostická metoda, kterou nabízíme sice umí identifikovat zcela konkrétní potravinové alergeny, ale i tak se jedná o součin všech aktuálních patogenů v těle v kombinaci s aktuálním zdravotním stavem a po odstranění parazitů nebo dalších zátěží se tyto parametry průběžně mění. Pokud užíváte léky na podporu srdeční činnosti, např. blokátory vápníkového kanálu nebo beta-blokátory, test nebude fungovat. Toto vyšetření rovněž neprovádějte těsně po cvičení nebo ve stavech psychického vypětí. Zde je návod, jak postupovat:

V klidu se posaďte a několikrát se zhluboka nadýchněte. Uvolněte se.

Jakmile budete uvolnění, změřte si svůj výchozí puls – počítejte alespoň 1 celou minutu nebo 2 a zapište ho.

Vložte vzorek jedné potraviny nebo jednoho výživového doplňku na jazyk. Pokud chcete, můžete vzorek rozžvýkat, ale nepolykejte ho. Na jazyku ho držte alespoň minutu a půl. Vždy testujte jen jednu ingredienci, tzn. v případě kuřete jen kuřecí maso samotné, ne kuřecí rizoto.

V době, kdy máte potravinu v ústech, si změřte puls. Pokud je puls rychlejší o 4 a více úderů za minutu, je to známka toho, že potravina tělu způsobuje stres. U lidí s krevní skupinou 0 stačí 3 a více úderů za minutu. Čím více potravina tělu vadí, tím rychlejší bude Vaše srdeční frekvence.

Po změření pulsu potravinu vyplivněte. Nepolykejte ji.

Pokud chcete následně testovat další potraviny, vypláchněte si před dalším testem ústa čistou vodou a uvolněte se. Než budete proceduru opakovat, Váš puls by měl být na výchozí frekvenci. To může někdy trvat 2-5 minut.

Další metody vyšetření na potravinovou alergii. Jsou jimi: krevní nebo kožní testy. Všechny vykazují nějakou hodnotu, ale dle zkušeností Doktor.cz není ani jedna 100% přesná. Je například možné, že testy budou indikovat citlivost na potravinu jen proto, že se v těle pravidelně objevuje.

Vyšetření stolice a obsahu střev. Tato vyšetření nejsou dle našeho názoru nutná, pokud u pacienta dojde k radikální úpravě stravy a pravidelnému užívání živočišných enzymů a jogurtových výrobků s živými kulturami nebo laktobacilů. V případě, kdy pacient trpí akutním průjmem a nedochází u něho ke zlepšení ani pomocí konzervativnějších metod, bude zřejmě tato metoda potřeba. Tyto těžší stavy je ale možné upravit užíváním koloidního stříbra, výtažku z česneku a správně nastaveným dietním plánem.

Potíže s vyšetřením stolice. Vyšetření stolice jsou notoricky nepřesné, jelikož se neprovádějí pravidelně, a je u nich tudíž možné, že dojde k přehlédnutí vajíček parazitů. Kvalitní laboratoře k přesné analýze vyžadují vždy několik vzorků, ale tyto případy jsou ojedinělé a nákladné. Výsledky pak většinou hodně závisí na zkušenostech toho, kdo s přístrojem pracuje.

Pokud se v testech objeví organismy parazitů, doporučují se různé metody, které se většinou soustředí na specifický druh parazita nebo viru ve střevech. Doktor.cz však před užíváním jakýchkoliv léků na chemické bázi na úpravu střevního traktu vždy doporučuje nejdříve začít s přírodními metodami, o kterých je psáno na Doktor.cz.

Většina lékařů toxicitu léků v potaz vůbec nebere. Pro ně je důležitější v první řadě choroboplodný zárodek zničit. Není však nutné, aby léčba měla vedlejší účinky. Léčba léky tyto vedlejší účinky má. Zbytky medikamentů totiž zůstávají v těle roky, poškozují játra a ledviny, a tím narušují celkové zdraví organismu.