V současné době je hypoglykemie jedním z nejčastějších zdravotních problémů souvisejících s výživou. Konvenční medicína tento problém, který ovlivňuje tisíce lidí, často přehlíží, někteří lékaři hypoglykemii za diagnozu ani nepovažují. 

Hypoglykemie je také předchůdcem cukrovky, což je ve skutečnosti jen další fáze stejného problému. Tento článek vás možná překvapí, protože se zabývá aspekty hypoglykemie, které nejsou příliš známé a v mnoha publikacích je nenajdete.

Přesnější definice termínu hypoglykemie

Přesnou definici hypoglykemického stavu není snadné nalézt.

Každopádně, přesnější než běžně používaná „nízká koncentrace glukózy v krvi“ je z našeho pohledu „nízká tvorba energie a nízká koncentrace glukózy v buňkách“.  

Důvodem pro to je, že příznaky mohou být způsobeny nejen nízkou koncentrací glukózy v krvi, ale i množstvím nevyvážeností, které mají vliv na schopnost těla spalovat glukózu v buňkách.

Symptomy hypoglykemie

Mnoho příznaků hypoglykemie je spojeno s centrálním nervovým systémem. Mozek je zcela závislý na cirkulující glukóze coby palivu. Na rozdíl např. od svalů  a jiných tkání nemůže sám glukózu ukládat. Mezi běžné příznaky hypoglykemie patří:

• Extrémní hlad nebo stav podrážděnosti před nebo během jídla ústící v to, že člověk sáhne po potravině obsahující cukry a sacharidy
• Neschopnost vynechat jídlo.
• Stavy třasu, rozmrzelosti, zmatenosti i vzteku v případě, že nedojde ke konzumaci jídla v přesně stanovenou dobu.
• Střídání nálad a energie po konzumaci sladkých jídel v důsledku prudkého zvýšení cukru a jeho následného prudkého snížení.

Při stavu, kdy buňky nemají dost energie, se objeví příznaky, jakými jsou únava, úzkost, zmatení, třas, podrážděnost, celková slabost, bolesti hlavy, hlad a stavy psychózy a jiné abnormality v chování.

Při nízké koncentraci cukru v těle se mohou vyskytnout i jiné příznaky. Ty mohou být od všeobecné únavy, přes fyzické chřadnutí,  až po hubnutí nebo naopak tloustnutí v důsledku ukládání tuku v těle, zejména v oblasti břicha.

Příznaky mohou být pokaždé jiné, a tím svádět k mylné diagnóze. To je proto, že hypoglykemie zasahuje do různé míry všechny oblasti těla.

Hypoglykemie u lidí s pomalým metabolismem

Dr. Paul Eck a Dr. Georgie Watson zjistili, že rychlost metabolismu ovlivňuje charakter hypoglykemických příznaků. Zjednodušeně řečeno, lidé s pomalým metabolismem mají často nízkou koncentraci glukózy v krvi. U lidí s rychlým metabolismem jsou extrémní výchylky hladiny cukru v krvi více pravděpodobné..

Rozdíly mezi těmito typy souvisejí se sympatickým a parasympatickým nervovým systémem a jak tyto ovlivňují hypoglykemické tendence. Toto rozlišení je důležité, protože hraje velkou roli při určení výživového režimu, pomocí kterého je možné příznaky odstranit.

Lidé s pomalým metabolismem. Pojďme se podívat na hypoglykemii u těchto lidí. Nadledvinkové hormony, kortizon a kortizol, zvyšují hladinu glukózy v krvi tím, že přeměňují aminokyseliny a tuky na glukózu. Hormon štítné žlázy je rovněž potřeba pro spalování glukózy na úrovni buněk.

U lidí s pomalým metabolismem jsou tyto hormony přítomny v menší míře, než je zapotřebí, což ústí v chronicky nízkou míru glukózy v těle. Metabolismus je pomalejší, což přispívá k výskytu chronických hypoglykemických příznaků. Lidé s pomalým metabolismem touží po sladkých potravinách, potravinách s obsahem škrobu nebo slaných jídlech, které pomohou zvýšit jejich hladinu cukru v krvi. Těmto lidem prospívá konzumace potravin s obsahem bílkovin v pravidelném režimu několika hodin. Zlepšuje to činnost nadledvinek a štítné žlázy a vyrovnává výši koncentrace glukózy v těle.

Je-li strava příliš chudá na bílkoviny, zvyšuje se u lidí s pomalým metabolismem chuť na sladká jídla a jídla s obsahem škrobu. Toto je snaha těla kompenzovat svou nízkou hladinu cukru.

Lidé s rychlým metabolismem

U těchto lidí je proces spalování rychlejší. Činnost štítné žlázy a nadledvinek je vysoká. U tohoto typu metabolismu můe dojít k nadměrné přeměně glykogenu na glukózu, což má za následek menší rezervy glykogenu v těle.

Pokud je člověk s rychlým metabolismem ve stresu, dochází u něj k reaktivní hypoglykemii. V těle jednoduše není žádná zásoba glukózy či glykogenu, za pomoci které by se tělo s nouzovým stavem vypořádalo. Spouštěčem může být jen např. únava, cvičení, hlad či jiný stav, který se běžně denně vyskytuje. Nouzový stav může nastat i v noci, kdy pak způsobuje nedostatek spánku nebo přerušované sny.

Tito lidé mohou ve stresu pociťovat návaly reaktivní hypoglykemie. Tento se může zhoršit, pokud člověk jí sladkosti, jež  mohou být samy o sobě silným stresovým faktorem.

Tento typ metabolismu můžeme přirovnat k motoru velkého auta, který rovněž spotřebovává své palivo velkou rychlostí. U lidí s rychlým metabolismem může nastat stav, kdy jejich nízké rezervy glykogenu nebudou stačit. Když toto nastane, objeví se příznaky jako např. zmatení, třas či unáhlené až násilné jednání. Obrovská neodolatelná chuť na sladké či alkohol je při těchto stavech rovněž běžná.

Pro tento typ lidí je prospěšná strava složená z tuků a olejů. Tuto stravu spalují pomalu, jako když přiložíte na oheň tvrdé dřevo. Tučné potraviny jsou také kaloričtější, a tudíž nedochází k stavům, kdy tělo nemá z čeho brát.

Někteří lidé s rychlým spalováním jsou si tohoto vědomi, proto dávají přednost tučným jídlům jakým je steak s omáčkou a brambory, např. Při konzumaci lehkých jídel se u nich může dostavit to, čemu se říká „syndrom fast foodu“, tzn. hodinu po jídle už máte hlad. Tento syndrom se může objevit i u čínské či jiné orientální kuchyně, jejichž jídla mají obecně nízký obsah tuků a bílkovin.

Ukazatele hypoglykemie z analýzy vlasové tkáně

Laboratorní testy vlasové tkáně mohou odhalit syndrom hypoglykemie. O hypoglykemii se pravděpodobně jedná, jsou-li výsledky testů následující:

• Poměr vápník/hořčík je mezi 9,5:1 a 13,5:1. (Tato informace je nedávno zjištěná, a tudíž nemusí korespondovat s informacemi v dříve napsaných publikacích na toto téma)
• Poměr sodík/draslík je nižší než 2:1.
• Hladina draslíku je 4mg/dL a nižší.
• Nízká hladina chromu, manganu nebo zinku a/nebo zvýšená hladina mědi, manganu, železa, olova, rtuti, kadmia či hliníku. Tento ukazatel není však tak jednoznačný jako první tři.

U některých případů hypoglykemie mohou být ukazatele testu v normě. Minerály se v těle totiž mohou zastupovat, a tudíž se jejich hladina může zdát při testech normální. Pokud se člověk stravuje podle vyrovnaného výživového plánu, nesrovnalosti se mohou objevit až při opakovaném testování během nápravy. Tento stav může být matoucí, jedná se o méně jednoznačnou část testování vlasové tkáně.

Částečně z tohoto důvodu tým Doktor.cz diagnostikuje hypoglykemii na základě příznaků spíše než vlasové analýzy. Základní příznaky k identifikaci hypoglykemie ve většině případů dostačují. A proces identifikace je rychlejší a příjemnější než nepřesný zdlouhavý toleranční test na glukózu.

Náprava hypoglykemie

Příznaky hypoglykemie často odezní při správné stravě, stravovacích návycích a velké míře odpočinku.

Pokud je však tělo silně zanesené toxickými kovy nebo v případě nedostatečné hladiny minerálů jako je mangan, chrom a zinek, může kompletní odstranění syndromu trvat i několik let. Následující odstavce Vám poradí, jak přeměnu nastartovat:

Strava.

1. Strava by měla obsahovat 70 % vařené zeleniny (ne listové či syrové zeleniny). V této stravě je obsaženo mnoho minerálů a stopových prvků. Jídla by měla být jednoduchá, obsahující jeden či dva druhy zeleniny, příp. bílkoviny. Klidně můžete jíst jídla obsahující jen zeleninu.

2. Jezte minimálně pět menších jídel denně, v případě potřeby i šest.

3. Vyhněte se všem sladkostem a cukrům, včetně ovocných šťáv, sušeného ovoce, rýžového a javorového syrupu, medu, sladidel, sojového a rýžového mléka, ale také kravského a kozího. Jsou příliš sladká a rozkolísají hladinu cukru v krvi.

4. Omezte všechny obiloviny jako je oves, žito, ječmen, pšenice, rýže, proso, quinoa atd. Obilovin jezte jen velmi malé množství jednou či dvakrát denně. Vyhněte se chlebu a výrobkům z pšenice.

5. Každý den do svého jídelníčku zařaďte bílkoviny.

6. Vyhněte se fazolím, ořechům a semínkům. Malé porce dvakrát týdně stačí. Ořechy a semínka je lepší konzumovat v tekutější formě jako např. v oleji.

7. Lidé s rychlým spalováním by měli jíst ke každému jídlu alespoň 2 čajové lžičky oleje nebo tuku. Jako nejideálnější se jeví kokosový olej. U lidí s pomalým metabolismem by to mělo být 1-2 lžičky denně.

Takto upravená strava by měla odlehčit nadledvinkám a slinivce břišní a napomoci k jejich obnově. Jako podporu nadledvinek Doktor.cz doporučuje užívat také tinkturu Adren-L-Aid od Dr. Clark.

Voda. Dospělí by měli vypít denně zhruba 3 litry vody. Dlouhodobě nejlepším řešení z pohledu ekonomie je pít filtrovanou vodu z kohoutku. V případě, že chcete mít to nejlepší, je řešením ionizovaná voda, která má mnohé další zdravotní benefity.

Odpočinek. Ke správné regeneraci potřebujete alespoň 9 až 10 hodin spánku. V době před půlnocí je spánek nejvydatnější, proto doporučujeme zalehnout nejlépe kolem 9 hodiny večerní.

Doplňky stravy. Každý může užívat tzv. základní výživové doplňky jakými jsou:

1. Vápník v tobolkách, nebo ve formě tinktury a hořčík.

2. Prostředek pro lepší zažívání ke každému jídlu. Doporučujeme trávicí enzymy od Dr. Clark.

3. Vitamin D3 (5000 MJ denně)

4. Omega-3 mastné kyseliny (cca 900 mg denně)

5. Zinek (cca 30 mg denně)

Kompletní vyvážený výživový program. Seznam výše uvedených doplňků ale není úplně dostačující. Tým Doktor.cz doporučuje zavést kompletní vyvážený nutriční program založený na detailní a správně interpretované analýze biodiagnostického vyšetření. Na základě této analýzy je možné stanovit další výživové doplňky a v podstatě individualizovat celý stravovací systém právě pro Vás. Pokud máte dotaz na komplexní výživový program a biodiagnostické vyšetření, napište nám, rádi Vám poradíme a nabídneme Vám nejlepší řešení.

Snížení stresu a omezení lékařských preparátů. Vyhýbejte se stresovým situacím. Omezte příjem léků, a to i těch nepředepsaných. Mnoho lidí užívá léky, které ani nepotřebuje. V mnoha domácnostech také najdeme čistící prostředky či  kosmetiku, které jsou více či méně toxické. Čím méně těchto prostředků budete používat, tím rychlejší bude uzdravovací proces.

SOUVISEJÍCÍ TÉMATA

Orální glukózový toleranční test (OGTT)

Hypoglykemie se podle konvenční medicíny definuje tam, kde je hladina cukru v krvi nižší než 3,5 mmol/l. Nicméně známe spoustu pacientů, u kterých byly zjištěny příznaky hypoglykemie i přesto, že u nich byla za pomocí testu OGTT naměřena normální hladina cukru v krvi.

Jsou známy případy, kdy u pacienta s normálními výsledky došlo po pětihodinovém testu k emočnímu zkratu, nebo kdy pacient (opět s výsledky v normě) v čekárně omdlel. Je zřejmé, že tomuto způsobu testování něco chybí.

To, co chybí, je přesnější definice samotné hypoglykemie. Tento stav není totiž jen nízkou hladinou cukru v krvi. Jedná se spíše o nízkou tvorbu energie na úrovni buněk. Dávka glukózy, která se pacientovi při testu podává, dokáže zmást glukózový metabolismus natolik, že ten celý glukózový regulační mechanismus vyvede z rovnováhy, v důsledku čehož se objeví zvláštní příznaky. Často se také stává, že tento stav vykáže chybné výsledky, tzv. falešně negativní a falešně pozitivní nálezy.

Kdyby laboratoře měřily hladiny inzulinu během testu tak, jak doporučuje Dr. Robert Atkins a jiní, byl by obraz mnohem přesnější. Ale i tato metoda je pouhým měřením cukru v krvi. V tom tkví celý problém.

Hypoglykemie a emoce

Podle doktora Paula Ecka hypoglykemie často souvisí s emočními stavy přetvářky a předstírání. Ale v podstatě jakákoliv emoce může být stresovým faktorem, který spustí hypoglykemický šok u lidí, kteří mají k tomuto stavu sklony. Tým Doktor.cz ale zastává názor, že hypoglykemie je převážně stavem fyzickým či biochemickým, který existuje díky nevyvážené stravě často kombinované s nedostatečnými zásobami minerálů v těle a jinými biochemickými nevyváženostmi. 

Co je důležité pro tvorbu energie v buňkách?

Tělesný energetický systém je velmi složitý a k tvorbě stabilní a vysoké hladiny energie potřebuje správné fungování alespoň několika článků. Těmi články jsou: 1) dobře fungující energetické dráhy, 2) správná rychlost metabolismu a 3) obrovská síla enzymů.

1. Energetické dráhy. Aby byly buňky schopny vytvořit dostatečné množství energie, je potřeba, aby měly k dispozici dostatečné množství glukózy, která si musí být schopna najít cestu i přes buněčné membrány. Jakmile mají buňky dostatek glukózy, nastává úkol pro mitochondrie těchto buněk, a to rozložit glukózu na nukleotid ATP. Poté je potřeba, aby byl ATP spotřebován, tzn. rozložen na ADP, a následně znovu přetvořet zpět na ATP. Pokud se během tohoto procesu objeví jakákoliv překážka, vyskytnout se hypoglykemické potíže.

2. Rychlost metabolismu. Tento proces se dá přirovnat ke správnému řízení automobilu. Aby byla spotřeba paliva a výkon optimální, je třeba vědět, jakou rychlostí jet. S tělem je to podobně. Pokud je metabolismus příliš rychlý nebo příliš pomalý, energetická účinnost se dramaticky sníží. To, jak se cítíme, závisí do velké míry na rychlosti metabolismu.

3. Síla enzymů. Síla enzymů znamená, jak dobře ve Vašem těle miliardy enzymů působí. Pro optimální fungování enzymů je potřeba, aby na ně byly navázány ty správné minerály. Dalšími důležitými faktory pro správné fungování enzymů je pH tkání, obsah vody, tělesná teplota, činnost žláz atd. Nutriční vyváženost je jediněčná ve své schopnosti zvýšit sílu enzymů v těle, ač časově náročnější.

Minerály, činnost žláz a nízká hladina cukru

Mnohé živiny fungují jako prostředníci či katalyzátory v procesu zvaném buněčné dýchání. Při tomto procesu je rovněž nutné, aby funkce hlavních žláz v těle, tedy štítné žlázy a nadledvinek, ale i slinivky a jater, jež jsou také zapojeny do regulace cukru v těle, byla odpovídající.

Začněme seznamem těch nejdůležitějších minerálů, které jsou při procesu buněčného dýchání potřeba. Potřebných živin je samozřejmě mnohem více, než můžeme v tomto článku popsat. Pro efektivní tvorbu energie je potřeba komplexních kombinací těchto živin, jejichž popis by vystačil na celou knihu. Co se však týče těch nejdůležitějších, ty jsou následující:

1. Vápník. Vápník je hlavní elektrolyt, který pomáhá regulovat činnost štítné žlázy. V dnešní stravě je ho nedostatek. Lze ho nalézt ve většině mléčných produků, listové zelenině, semínkách a ořechách. U hybridních krav a koz (které jsou chovány hlavně pro mléko) a procesem pasterizace a homogenizace se míra vápníku a jeho využitelnost rapidně snižuje.

Čerstvé certifikované mléčné výrobky jsou však nadále cenným zdrojem vápníku stejně tak jako např. mrkvová šťáva nebo někter druhy zeleniny. Vařením (např. v 20-30 minut v páře) dojde u některých druhů zeleniny k zjemnění vlákniny v nich obsažené a vápník je pak více využitelný. V opačném případě strava jen projde střevy bez uvolnění vápníku.

2. Hořčík. Tento klíčový prvek funguje úplně opačně než vápník, jsou ale v lecčems propojené. Hořčík spolu s vápníkem uvolňují nervový systém. Dnešní populace často oba prvky ve stravě postrádá. 

Mezi potraviny bohaté na hořčík patří celozrnné výrobky, ne však ty s obsahem bílé mouky. Další dobré zdroje hořčíku jsou ořechy, semena a některé druhy zeleniny jako např. mrkev a další kořenová zelenina. Zdrojů hořčíku ale není mnoho. Z tohoto důvodu je dobré užívat doplňky stravy s jeho obsahem.

Hořčík má mnoho cenných vlastností ve vztahu k hypoglykemii. Je potřebný pro klíčové enzymy při procesu tvorby energie. Má také uklidňující účinky napomáhající tělu vyrovnat se s případnými poruchami rovnováhy v těle. Pro ty trpící hypoglykemií je horčík z těchto důvodů velmi potřebný.

Příliš vápníku a hořčíku ve vlasové tkáni. Větší množství jak vápníku, tak horčíku v tkáni není ale rovněž žádoucí. To je bohužel běžný jev u lidí s pomalým metabolismem. K tomuto problému dochází proto, protože tito lidé nedokáží udržet vápník ani hořčík v krvi v dostatečném množství a tyto prvky se pak dostávají do tkání v nevyužitelné formě.

3. Draslík. Tento elektrolyt může zvyšovat citlivost tkáně štítné žlázy. Stejně jako vápníku a hořčíku je draslíku rovněž v dnešní stravě nedostatek. Nachází se v čerstvé zelenině, masu a některých druzích ovoce. V rafinovaných potravinách se většinou nevyskytuje, nebo jen v malém množství, stejně tak jako hořčík a vápník. Z tohoto důvodu je dobré užívat doplňky stravy s jeho obsahem.

Vařením se draslík neničí. Naopak, ve většině případů se během procesu vaření změkčuje vláknina, která umožňuje lepší vstřebatelnost draslíku.

Draslík udržuje tonus svalů, snižuje krevní tlak a prospívá nervovým buňkám. Jeho hlavní role při hypoglykemii ale spočívá v jeho vlivu na činnost štítné žlázy.

4. Zinek. Tento úžasný minerál pomáhá nejen při produkci inzulinu, ale jeho přítomnost je nutná k prodloužení působení inzulinových molekul. Bez dostatečného množství zinku molekula inzulinu příliš rychle zaniká a musí být nahrazena namísto toho, aby byla znovu použita.

Z tohoto důvodu klade nedostatek zinku, jenž je v dnešní době velmi častým jevem, značný nápor na funkci slinivky břišní a její mechanismus produkce inzulinu. Pokud se příčina nedostatku zinku v těle neodstraní, tento stav často vede k onemocnění cukrovkou.

K nedostatku zinku přispívá mnoho faktorů. Někdo se z nízkou hladinou zinku v krvi už narodí, což je jednou z příčin diabetu 1. typu. Dalšími faktory jsou stres, hlavní viník nízké hladiny zinku. Zinek se totiž spotřebovává při jakémkoliv stresu téměř okamžitě a v daném okamžiku jej nelze dostatečně rychle nahradit. V půdě je zinku rovněž nedostatek, proto ho vypěstované plodiny obsahují jen málo. Množství zinku ještě snižuje proces rafinování potravin. Z těchto důvodu je dobré užívat doplňky stravy s jeho obsahem.

5. Mangan. Mangan je dalším z důležitých stopových prvků, který je spolu se zinkem potřebný pro činnost štítné žlázy, dále pro energetickou činnost mitochondrií v buňkách a pro další činnosti souvisejícími s podporou energetického metabolismu v těle. V těle ho má téměř každý nedostatek, což je důsledkem současné úpravy potravin (např. rafinací mouky), proto je žádoucí jeho doplňování ve formě doplňku stravy.

6. Chrom. Chrom je dalším z úžasným minerálem zodpovědným za schopnost inzulinu transportovat cukry skrze buněčnou membránu. V normálním stavu se rezervy glukózy vytvářejí mimo buňky, jelikož její přemíra v buňce je stejně škodlivá jako její nedostatek. Většina současných potravin v sobě chrom obsahuje jen ve velmi malém množství, což je opět důsledkem dnešního způsobu úpravy potravin, např. mouky, a velké konzumace sladkostí, včetně ovoce. Z tohoto důvodu je dobré užívat doplňky stravy s jeho obsahem.

Metabolismus inzulinu. Inzulin v podstatě reguluje metabolismus glukózy v mnoha směrech, nejen cestou snižování cukrů v krvi. Rovněž způsobuje přeměnu cukrů na tuky v játrech atd. Při těchto činnostech v játrech, ale i na úrovni buněk, hraje důležitou roli chrom. Tyto procesy jsou značně složité, a proto je velmi nebezpečné nahrazovat inzulin jinou látkou nebo dokonce používat léky k dosažení nižší hladiny cukru v krvi.

7. Selen. I když tento minerál není stěžejní při přeměně látek na energii v buňkách, je klíčový pro jiné dvě stejně důležité funkce. Tou první je přeměna hormonu štítné žlázy T4 na aktivní formu hormonu T3. Tou druhou je syntéza glutathionu v játrech. Tento proces je klíčový pro zbavování se toxických chemických látek a těžkých kovů z těla.

Vitamíny a tvorba energie

Pro tvorbu energie jsou rovněž důležité vitamíny známé pod názvem B-komplex. Jsou jimi thiamin (vitamín B1), niacin a vitamín B6. Vitamíny B-komplex asistují při procesu buněčného dýchání, jakým je např. citrátový (Krebsův) cyklus či glykolýza.

Při tvorbě energie je do určité míry využívána většina vitamínů. Některé fungují jako součást mnohých enzymů, jiné (např. vitamíny A, C, D a E) chrání křehké struktury vně i uvnitř buněk před poškozením oxidanty. V tomto směru jsou vitamíny velmi cennými pomocníky.