Na snížení hladiny cholesterolu v krvi se doporučují léky a diety s minimálním obsahem tuků. Z pohledu Doktor.cz je tento postup naprosto neúčinný, ba co víc – toxický a ve většině případů i nebezpečný. Zvýšená hladina cholesterolu je indikátorem stresu, a ničeho jiného. Z našich zkušeností je konzumace léků zbytečná, hladinu cholesterolu je snadné snížit přírodními metodami. Pojďme se na cholesterol podívat podrobněji.

Co je to cholesterol?

Cholesterol je základní chemická látka v těle, která se syntetizuje ve velké míře hlavně v játrech. Cholesterol lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů hypofýzy, nadledvinek a pohlavních hormonů.  Pomáhá tělu zpracovávat tuky, je důležitý při tvorbě buněčných membrán. Je nezbytný pro tvorbu vitaminu D a žlučových kyselin. Játra vytvářejí denně zhruba 2 gramy cholesterolu bez ohledu na to, jakou stravu člověk konzumuje. Jakmile se organismus ocitne ve stresu, začne vytvářet více cholesterolu, aby stimuloval nadledvinky k větší tvorbě stresových hormonů.

Cholesterol je směs sloučenin, včetně vysokodenzitních lipoproteinů (HDL) a nízkodenzitních lipoproteinů (LDL). Nízkodenzitní lipoproteiny obsahují lipoprotein A, který je podle některých závažným faktorem při vzniku onemocnění srdce.

HDL zvaný také někdy „prospěšný cholesterol“ je cholesterol, který neoxiduje. LDL je cholesterol, který oxiduje a kterému se přezdívá „špatný cholesterol“. Laboratoře provádějící krevní testy často měří podíl HDL k celkové hladině cholesterolu.

Způsobuje cholesterol srdeční onemocnění?

Teorie o cholesterolu a srdečních chorobách tvrdí 1) riziko kardiovaskulárních chorob koreluje s hladinou cholesterolu v krvi, a 2) konzumace potravin obsahujících cholesterol zvyšuje hladinu cholesterolu. Pojďme se na tuto teorii a alternativní hypotézy podívat blíže.

Před zhruba 100 lety vědci objevili, že tukové usazeniny, které jsou přítomny v tepnách, často obsahují cholesterol. Tehdy se samozřejmě ještě nevědělo, zda jsou tyto cholesterolové usazeniny příčinou srdečních onemocnění. Až studie, včetně obsáhlé Framinghamovy studie, jednoznačně potvrdily provázanost vysoké hladiny cholesterolu s rizikem srdečních chorob.

Tento výsledek je ale dost obecný. Framinghamova studie navíc prokázala, že možnou příčinou srdečních chorob je spíše než cholesterol obecně jeho sloučenina LDL. Korelaci mezi konzumací potravin obsahující cholesterol a vysokou hladinou cholesterolu v krvi studie neprokázala.

Existuje rovněž velké procento těch studií, jejichž výsledky nepodporují zjednodušenou teorii, že potraviny s obsahem cholesterolu či nasycených tuků zvyšují riziko onemocnění srdce.  William C. Douglas ve své knize The Milk Of Human Kindness Is Not Pasteurized  přinesl následující informace:

• Věhlasný chirurg Michael Debakey analyzoval 1700 pacientů trpících kornatěním tepen a nezjistil žádnou spojitost mezi hladinou cholesterolu v krvi a stádii aterosklerózy.

• Časopis The New England Journal of Medicine přinesl zprávu o experimentu, při kterém byla skupině domorodců ze státu Papua-Nová Guinea, jejichž strava se skládala převážně z potravin obsahujících minimum cholesterolu, po nějakou dobu podávána vejce, a zkoumalo se, zda má tato změna stravy na hladinu cholesterolu nějaký vliv. K nijak významné změně nedošlo.

• Studie Amerického sdružení pro výzkum rakoviny (American Cancer Society) odhalila, že u lidí, kteří nekonzumují vejce, je vyšší úmrtnost způsobená srdečními chorobami a mrtvicemi než u těch, u nichž jsou vejce součástí jídelníčku. Tato studie byla rozsáhlá, zahrnovala přes 800 000 testovaných.

• Eskymáci, jejichž potravou je převážně maso a tuk, mají, pokud konzumují jen svou přirozenou stravu, hladinu cholesterolu nízkou (zhruba 7 mmol/l).

• Masajové v Africe, kteří vypijí denně zhruba 7 litrů mléka obsahujícího 60 % nasycených tuků, mají průměrnou hodnotu hladiny cholesterolu zhruba 6,7 mmol/l.(Průměrná hodnota u dospělého Američana je 13 mmol/l) (U Evropana zhruba 5 mmol/l, pozn. týmu Doktor.cz).

• Americká pediatrická akademie (The American Academy of Pediatrics) vydala varování proti nastupující tendenci podávat potraviny s nízkým obsahem cholesterolu dětem, jelikož je známo, že cholesterol je nezbytný pro jejich růst.

• Existuje velké množství studií, které neprokázaly významnou spojitost mezi konzumací vajec a jiných potravin obsahujících cholesterol a hladinou cholesterolu v těle. Studie prováděná ve Francii například prokázala, že i když je v západní Francii mnohem vyšší konzumace másla než ve východní Francii, úmrtnost na srdeční onemocnění je v západní Francii o polovinu nižší než ve východní části.

• Předtím, než byla Eskymákům představena strava západní civilizace, žili téměř výhradně na mase a živočišných potravinách. Přesto bylo procento srdečních příhod velmi nízké a hladina cholesterolu v krvi byla průměrně pod 11 mmol/l. S podobnými výsledky se setkáváme u studií prováděných v Rusku a Indii.

Teorie, že cholesterol způsobuje srdeční onemocnění, je velmi zjednodušená. Je to stejné jako říkat, že izolepa omotaná kolem poškozené hadice je příčinou, proč z ní voda vytéká. Je to spíše tak, že izolepa – potažmo cholesterol – je výsledkem poškození, ne jeho příčinou. Za výzkum, který dal vzniknout této teorii, byli v roce 1985 oceněni dva jeho iniciátoři – vědci Michael S. Brown a Joseph L. Goldstein, Nobelovou cenou. Nánosy cholesterolu jsou v tepnách často proto, aby poškozenou tepnu chránily. Koneckonců, ucpaná tepna je mnohem lepší než protržená. Zvýšená hladina cholesterolu je spojována se srdečním onemocněním, ale nemusí být nutně jeho příčinou.

Co způsobuje srdeční onemocnění?

Za předpokladu, že cholesterol není příčinou srdečních chorob, tak co pak je? Ke kardiovaskulárním onemocněním přispívá mnoho faktorů. Správně interpretované výsledky vlasové analýzy či biodiagnostické metody jich mohou odhalit spoustu. Zde přinášíme některé hlavní faktory:

• Klevay a další prokázali, že nedostatek mědi má spojitost s aterosklerózou. Měď je nezbytná pro syntézu pojivové tkáně.

• Nedostatek zinku snižuje pružnost tepen a způsobuje kornatění. Tento stav může rovněž způsobit zánět na arteriálních stěnách.

• Nedostatek hořčíku a taurinu může přispět k vysokému krevnímu tlaku a dalším srdečním potížím.

• Toxicita kadmia je spojována s kornatěním tepen.

• Zvýšená hladina homocysteinu je dalším faktorem podílejícím se na srdečních chorobách. Homocystein je aminokyselina. Hladina tohoto prvku může být snížena užíváním vitaminu B6 a kyseliny listové.

• Nedostatek vitamínu C a lysinu může být příčinou kardiovaskulárních onemocnění. Vitamín C a lysin představují nezbytné prvky pro syntézu kolagenu. Tato teorie tvrdí, že vysoká hladina lipoproteinu A, jež je součást cholesterolu LDL, způsobuje poškození tepen.
• Nedostatek dalších vitamínů a minerálů. Chrom například účinně snižuje hladinu cholesterolu v organismu. Chrom, mangan a vitamíny B-komplex mohou snižovat stres, a to tak, že stimulují metabolismus sacharidů.

• Nízká činnost štítné žlázy má spojitost se srdečními chorobami. Hypotyreóza má mnoho příčin, včetně nedostatečného množství živin a zvýšené hladiny toxických kovů v těle.

• Záněty a infekce jsou již známou příčinou kardiovaskulárních onemocnění. A to i ty, které se nacházejí na zdánlivě irelevantních místech, například v dutině ústní. Odtud se mohou toxiny dostat do každého orgánu.

• Vysoký krevní tlak, jakkoliv způsobený, je rovněž příčinou srdečních onemocnění.

• Kouření, diabetes, obezita, konzumace kávy a sedavé zaměstnání, potažmo životní styl, jsou rizikové faktory.

• Poškození oxidanty z rafinovaných rostlinných olejů a vystavení oxidačnímu působení rovněž přispívá k cévním onemocněním. Tento faktor osvětluje skutečnost, že národy, které konzumují více živočišných tuků, méně trpí srdečními chorobami. (Živočišné tuky nejsou vystavovány oxidačnímu působení.)

• Uměle hydrogenované (ztužované) tuky často obsahují transmastné kyseliny, které mohou přispět k vzniku srdečních chorob. Transmastné kyseliny se nacházejí např. v některých margarínech, dressinzích, smažených jídlech a spoustě průmyslově zpracovaných potravin.

• Voda upravovaná chlórem či fluorem, se zbytky čisticích prostředků může být závažným faktorem při onemocnění srdce a cév.

• Tepnám může škodit homogenizované mléko.

• Konzumace rafinovaných cukrů může vést k srdečním onemocněním.

• Rodinné a genetické predispozice a emoce, např. nepřátelství, může mít souvislost s onemocněním srdce.

Proč dochází ke zvýšení hladiny cholesterolu?

Současná věda zabývající se výživou přinesla několik zásadních poznatků o cholesterolu:

• Vysoký cholesterol je většinou příznak nevyrovnaného chemického složení v těle. Vysoká hladina cholesterolu je běžná i např. u vegetariánů, kteří skoro žádný cholesterol nekonzumují.

• Stres zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Cholesterol je nezbytný k tvorbě hormonů, jakými jsou např. kortizon a kortizol, které stres potlačují. Jakmile je organismus vystaven velkému stresu (interními či externími vlivy), může dojít k tomu, že začne produkovat více cholesterolu, aby ten způsobil vylučování většího množství antistresových hormonů.

• Usazeniny cholesterolu mohou chránit slabé tepny před protržením.

• Cholesterol ve skutečnosti může chránit tělo proti volným radikálům či oxidačnímu působení. To by vysvětlovalo, proč je vysoké HDL – cholesterol, který neoxiduje, dobrý, zatímco LDL, oxidující cholesterol, představuje větší riziko z pohledu kardiovaskulárního onemocnění. Jakmile tělo začne čelit stresu, HDL se okysličuje a přeměňuje se na LDL.

• Někteří lidé mají sklony k zvýšené hladině cholesterolu zděděné.

• Přílišná konzumace cukru může přispět k zvýšené hladině lipidů v krvi.
• Krevní testy odebrané z prstu jsou jedny z nejnepřesnějších lékařských vyšetření. Vždy takovéto testy opakujte. Hladiny HDL a LDL jsou stejně (ne-li více) důležité jako hladina cholesterolu obecně. Jen test na obsah cholesterolu není dostatečně informativní.

A co dietní tuky?

Téma tuků obsažených ve stravě je rozsáhlé a spletité. Existuje mnoho druhů dietních tuků, které se vyrábějí různými metodami. Některé jsou přírodní, jiné průmyslově zpracované. Každé má jiné složení a jinou charakteristiku. Některé metabolické typy tráví dietní tuky lépe než ostatní. Pojďme se na dietní tuky podívat zblízka.

Studie prováděné ve 40. a 50. letech označily vejce za hlavní příčinu zvýšené hladiny cholesterolu v krvi u jeho konzumentů. Ukázalo se však, že u těchto studií byl používán vaječný prášek. Takto zpracovaná vejce obsahují oxidující cholesterol, tedy ten problematický. Když byly testy zopakovány s čerstvými vejci, bylo zjištěno, že se hladina cholesterolu v krvi nijak významně nezvýšila. Mnoho lékařů a zdravotnických organizací však nadále pracuje se starými studiemi. Vejce od slepic z volného výběru, tedy ne těch chovaných v klecích, mají cholesterolu méně. Jinými slovy, to, jakým způsobem jsou vejce produkována, hodně ovlivní jejich obsah živin. Rozhodně se ale vyhýbejte průmyslově zpracovaným vejcím v práškové formě.

Studie ukazují, že strava obsahující maso z tuňáka, lososa, sardinek a makrely, tedy potravin obsahujících protizánětlivé omega-3 mastné kyseliny, může snížit riziko onemocnění kardiovaskulárními chorobami. Jiné studie zase odhalují příznivé účinky nerafinovaného olivového oleje, oleje z lněného semínka, oleje z konopí, rybího oleje a oleje z mandlového másla.

Co se týče metabolických typů, osoby s rychlým spalováním vyžadují více tuků a olejů k tomu, aby byla v organismu nastolena rovnováha. Naopak osoby s pomalým spalováním mají s větším množstvím tuků problémy. Tento fakt svědčí o tom, že není možné brát výsledky studií, které se provádějí na velkých skupinách, bez výhrad, jelikož u těch se většinou zřetel na jednotlivé tělesné typy nebere.

To nám naopak dává možnost podívat se na studie, které vykazují odlišné výsledky. Např. ty, které nezaznamenaly žádné škodlivé účinky tuků na organismus, nebo ty, které škodlivost přisuzují převážně nasyceným tukům. Koncept metabolických typů může být při zjišťování vlivu tuků na konkrétní osobu velmi užitečný. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.

Rychlé spalování

Lidé s rychlým spalováním jsou ty osoby, které spalují dobře tuky, ale mají problémy se spalováním sacharidů. Pokud tito lidé konzumují stravu s nízkým obsahem tuků, mohou být podráždění, neustále hladoví a nervózní. Je nasnadě si myslet, že osoby s rychlým spalováním budou mít hladinu cholesterolu nízkou, protože spalují tuky a jiné živiny lépe než ostatní. Teoreticky je tento předpoklad správný.

Z praktického hlediska však osoby s rychlým spalováním mají hladinu cholesterolu v krvi vyšší. Tento fakt lze vysvětlit dvěma způsoby. Buď tito lidé konzumují stravu s velkým obsahem sacharidů, která narušuje chemickou rovnováhu v těle a způsobuje stres a tlak, na který tělo reaguje vytvářením většího množství cholesterolu, nebo tyto osoby nemají rychlé spalování, nýbrž pomalé a tzv. ve fázi stresu nebo jen dočasné rychlé spalování.

To znamená, že tyto osoby ve skutečnosti disponují pomalým spalováním, kterým konzumace tuků činí potíže. Jsou rovněž pod velkým tlakem, což nutí tělo vytvářet více cholesterolu. Tato situace je zvlášť velmi pravděpodobná, pokud se při analýze vlasové tkáně či biodiagnostické metodě prokáže, že podíl sodíku k draslíku je menší než 2:1, nebo když jsou hladiny vápníku a hořčíku vyšší než 40 mg/l a 6 mg/l resp. pokud se řadíte mezi osoby s rychlým spalováním a chcete snížit cholesterol, používejte vysoce kvalitní rostlinné oleje, rybí olej, olivový olej, olej z lněného semínka či olej z konopí. Snažte se vyhnout průmyslově zpracovaným rostlinným olejům, např. z kukuřice, sóji, slunečnice, řepky či arašídů, prodávaných v supermarketu. Z těch byl veškerý vitamín E odstraněn a mohou být problematické.

Některé zdravotnické organizace doporučují v případě vysoké hladiny cholesterolu omezit veškeré potraviny s obsahem tuků a olejů. U osob s rychlým spalováním většinou ale naopak dochází ke snížení hladiny cholesterolu poté, co začnou konzumovat tuky a oleje (ty kvalitní, samozřejmě).

Kardiovaskulární choroby se u osob s rychlým spalováním často objevují při nedostatečném množství mědi, zinku a hořčíku v těle. Další možnou příčinou kornatění tepen je zvýšená činnost nadledvinek. Tento stav může být předchůdcem nečekaného a rozsáhlého srdečního infarktu.

Pomalé spalování

Osoby s pomalým spalováním se častěji potýkají s problémy týkajícími se přeměny cholesterolu na hormony nadledvinek a také pohlavní hormony. Organismus se na tento stav snaží reagovat tak, že začne tvořit více cholesterolu, aby se stimulovala činnost tvorby  antistresových hormonů v nadledvinkách.U těchto osob se jedná o jednu z příčin zvýšené hladiny cholesterolu. Řešením je zlepšit funkci nadledvinek.

Srdeční onemocnění se u těchto osob mohou objevit v případě nedostatku vápníku v tepnách. K poškození tepen může rovněž dojít z důvodu nedostatku zinku či velkému množství toxického kadmia. Pomalý krevní oběh může způsobit tvorbu krevních sraženin.

Lidé s pomalým spalováním by měli omezit veškeré tuky a oleje.

Podíl sodíku k draslíku

Výsledek analýzy vlasové tkáně, který ukazuje na možnost kardiovaskulárního onemocnění, je podíl sodíku k draslíku v poměru 2,5:1. Jedná se o vzorec, který je ukazatelem nadměrného rozpadu tkáně, únavy, diabetu a těžkého zanesení toxickými kovy. Všechny tyto stavy mohou přispět k onemocnění srdce a cév.

Ztužené tuky a jiné umělé potraviny

Ztužené tuky vznikají technologickými procesy, při kterých se zdravý nenasycený tuk záměrně mění na nasycený. Ztužením se docílí, aby se tuk v potravinách při běžné pokojové teplotě neroztekl. Potíže se ztuženými tuky jsou:

• Živiny v oleji, např. vitamín E, jsou odstraněny během zahřívání. (Nedostatek vitamínu E z důvodu nadměrné konzumace rafinovaných rostlinných tuků zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.)

• Procesem hydrogenace se vytvářejí transmastné kyseliny, které podporují vznik zánětů a jsou jednou z příčin srdečních chorob. (U některých ztužených tuků se ale transmastné kyseliny již odstraňují.)

• Při výrobě ztužených tuků se přidává nikl, vysoce toxický materiál – dobrý na výrobu mincí, ne však potravin.

• Při výrobě ztužených tuků se do výrobků rovněž přidávají umělá barviva a dochucovadla. Tyto chemické látky jsou rovněž toxické.

• Nedávná studie prokázala, že ztužené tuky zvyšují hladinu problematického cholesterolu LDL.

Problémy ztužených tuků se také týkají průmyslově vyrobeného arašídového másla, některých tuků na pečení, některých typů zmrzliny a spousty smažených jídel, dressingů a sušenek vyráběných ze ztužených tuků. Tyto uměle nasycené tuky jsou pro organismus horší než tuky vyskytující se přirozeně.

Snižování zvýšené hladiny cholesterolu a triglyceridy

Správě vyváženou stravou a živinami lze zvýšenou hladinu cholesterolu a podíl HDL k LDL upravit celkem snadno a rychle. Kroky jsou následující:

• Omezení tuků je vhodné, existuje ale řada dalších faktorů, které mohou hladinu cholesterolu ovlivnit. Správně interpretované výsledky analýzy vlasové tkáně či biodiagnostické metody mohou poskytnout mnohem více informací o nedostatku minerálů a živin v těle a množství toxických látek v těle a na jejich  základě mohou být doporučeny konkrétnější kroky.

• Potraviny obsahující bílou mouku a bílý cukr – ve všech jejich podobách – by měly být z jídelníčku kompletně odstraněny.

• Pozornost by měla být věnována zánětům v dutině ústní a diabetu.

• Mělo by dojít ke změně životního stylu, důležitý je dostatek pohybu, kontrola váhy, dostatečný odpočinek a spánek, odstranění cigaret.

Jonathan Wright, přední představitel celostní medicíny ve souvislosti s teorií o cholesterolu způsobujícího kardiovaskulární choroby napsal:

„Z těch stovek pacientů, jejichž diagnóza byla vysoký cholesterol, bylo jen málo těch, u kterých jsem musel doporučit přísnou dietu omezující tuky. Řešením tohoto problému je obvykle úprava metabolismu, ne stravy.“

Léky snižující hladinu cholesterolu

V současné době jsou hlavními léčivy, která se používají na snižování hladiny cholesterolu v krvi tzv. statiny, léky, jež zablokovávají enzym HMG-CoA reduktázy. V ČR jsou nejpoužívanější Lovastatin, Simvastatin, Fluvastatin, Atorvastatin a Pravastatin. Tyto léky mohou zvýšit riziko srdečního infarktu a diabetu. Zároveň také odstraňují z těla důležitý koenzym Q-10, což vede k onemocnění svalů a snížení energie v buňkách. Těmto lékům se vyhýbejte.

Nová doporučení navrhují začít s užíváním léků tehdy, pokud je hladina cholesterolu vyšší než 11 mmol/l. Tato doporučení zcela ignorují fakt, že hladina cholesterolu obecně není ani z poloviny tak důležitá jako hladina jeho složky LDL a poměr tohoto cholesterolu k celkovému. Léky neléčí vychýlenou chemickou rovnováhu v těle, jež je ve většině případů příčinou vysoké hladiny cholesterolu. Tento přístup jen vede k tomu, že pravá příčina problému zůstane nedotčena a bude organismu nadále i přes veškeré léky škodit.

Přírodní přístup k cholesterolu a srdečním chorobám nemá žádné vedlejší účinky, kromě možná zlepšeného zdravotního stavu. Přírodní metody navíc odstraňují jádro problému, a tím napomáhají k dlouhodobějšímu udržení zdraví. Než však přestanete užívat doporučené léky, poraďte se nejprve se svým lékařem.